Zloději snů III.

42. Sázka!

,,Zapomněl jsme, že si v lezení stále mnohem lepší než já!" zavolal na Sirius Rhys, který se pokoušel s ní držet krok. Sirius se na něj podívala. Byl o několik metrů pod ní a spáry křídel zaryl do výklenku, aby se mu podařilo dostat výš.

,,Vždycky jsem v tom byla mnohem lepší!" zavolala na něj a zachytila se nejbližší kapsy. Když jí řekl, že má s ní jiné plány nikdy by jí nenapadlo, že si chce znovu zašplhat! Nelezli spolu od té doby co je napadli Šakalovi psi u Půlnočního dvora, ale teď to vypadalo že to trénoval. Zlepšil se! ,,Nezapomeň, že jsem tě porazila i v tom závodě!" dodala. Rhys se tlumeně zasmál.

,,Koleduješ si."

,,A co mi teď uděláš? Dohoníš mě?" ozvalo se zaskřípění jeho spárů o kámen a pak už jí popadl za ruku. ,,Rhysandeme! Já tě nesnáším!" vší silou se ho chytila za paži.

,,Už zase? Nesnášíš mě nějak moc často, nemyslíš?" zašeptal jí svůdně do ucha. Měla chuť na něj začít křičet, ale to už jí postavil na pevnou zem.

,,Pitomče! Nesnáším když tohle děláš, takže to už nedělej!"štěkla na něj. Král se tomu jen zasmál. Vůbec si z toho nic nedělal, protože věděl že jí ten vztek zase rychle přejde. Sirius už se na jeho provokativní úsměv nechtěla dívat a pozornost obrátila na tábor pod nimi. Odtud ze shora byl skutečně obrovský! Válečné ležení Belmar bylo to největší a zřejmě hlavní. Casiss jí při tréninku říkal, že žádný z táborů není větší než Belmar... Ten totiž vypadal jako menší město a zbytek by se dal srovnávat s vesnicemi.

,,Vidíš tamhle za stromy?" ukázal Rhys na opačnou stranu tábora kde byla vidět jedna z menších bran, která byla zavřená. Viděla tam jezero, tedy alespoň se to podobalo nějakému malému jezírku.

,,Jezírko?"

,,Zamrzlé jezero... Je obrovské, ale stejně bych se tam být tebou nevydával sám."

,,Důvod?"

,,Existuje i jiný druh bestií než jen ty děsivé, dnes si mi jednu přitáhla přímo k domu." odpověděl prostě. ,,Kdyby tě viděli, že tam jdeš sama vyhrál bych naší sázku."

,,Sám si říkal, že sem ti jednu bestii dnes přitáhla..."

,,Přesně tak! Jednu, ale jak by sis poradila se třemi?" Ta otázka jí zarazila. Jednoho zvládla a to na své straně měla moment překvapení, ale tři? Nechtěla to raději riskovat. ,,Vidím, že si pochopila. Několik mil za jezerem jsou tři hluboké strže,kterým se říká Hrůzná trojice... Nerad bych, aby si tam padala." To skutečně nemám v úmyslu. ,,Na ledové pláně se nevydávej sama a už vůbec bez toho, aby si to někomu řekla. Tohle místo je dost nebezpečné...." Řekl jí ještě kde si má dávat pozor, na co si má dávat pozor i na koho! ,,A nakonec se nezkoušej sama přibližovat k jiným táborům.Nejbližší tábor je odtud sice dva dny cesty, ale i tak..."

,,Proč?"

,,Vím co by ti udělali, udělal bych to taky kdybych tolik času netrávil na Půlnočním dvoře." odpověděl tvrdě.

Čas pro změnu tématu! ,,Kdysi získal znamení dospělosti?" Sirius věděla, že ho král vzal pod ochranu chvíli potom co je získal. Tedy alespoň tak jí to říkal Talir.

,,Bylo mi patnáct. Tady jim je jedno jestli ještě nejsi v příhodném věku kdy tě prohlásí za dospělého, ale musíš projít obřadem dospělosti a kdo zemře nebo je příliš slabí ten toho zkrátka není hoden. Naší moc spoutali pomocí náramků z Temné oceli a bez jídla, zbraní i zimního obleční nás poslali do hor, abychom si poradili!" pokrčil rameny. Už se ho to netýkalo, takže jej to nijak extra netrápilo. ,,Letos již obřadem dospělosti chlapci prošli."