Zloději snů III.

4. Bitka

Sirius ráno hledala Rhyse, protože s ním potřebovala ohledně něčeho mluvit, ale nebyl nikde k nalezení. Procházela po nádvoří ve svém zlodějském oděvu kde se k ní zanedlouho připojila i Diala.

,,Neviděla si Rhyse?" zeptala se Sirius.

,,Zrovna jsem se chtěla zeptat jestli si neviděla Talira, ale zřejmě máme stejný problém." zahihňala se a vyhnula se Ridiasovi a Rydienovi, kteří běželi k bráně, aby stihli střídání sráží. ,,Mimochodem přesvědčila ses včera o tom rozpětí křídel?" šťouchla do ní loktem.

,,Ne, sama moc dobře víš jak by to dopadlo a... Co to bylo za ránu?" Sirius se napřímila a zaposlouchala se.

,,Jakou ránu?" nechápala Dia a nastražila uši. Chvíli bylo naprosté ticho a pak se ozvala další. Jakoby někdo bouchal do dřevěného obložení. ,,Jde to z arény." ukázala na otevřená vrata ze kterých se rány ozývali. Obě dívky se tam vydali a zastavili se vedle Talira, který stál se založenýma rukama a sledoval rvačku mezi Rhysem a Casissem. Rhys zrovna popadl Case za límec a přirazil ho ke stěně. Arénou se znovu rozezněla ta rána. Cas popadl krále za ramena a vší silou ho od sebe odstrčil. Oba ve chvíli měli roztažená křídla a lehce s nimi pohybovaly. Vypadalo to jako když se snaží jeden druhého zastrašit.

,,O co tady jde?" zeptala se Sirius když se opět vrhli jeden druhému po krku a začali se válet po zemi.

Talir si promnul spánky a řekl: ,,Skutečně to nechceš vědět, věř mi." povzdechl si a couvl, aby ho neshodili na zem. Rvali se ještě tak 15 minut než se oba zvedli a začali si oprašovat oděv. Byli zadýchaní, špinavý a pokrytí modřinami, které pomalu začínaly blednout a hojit se. Casiss se podíval na trojici stojící opodál a hned jak viděl Sirius rozlil se mu po tváři široký úsměv.

,,My o vlku,..." zakřenil se na krále.

,,Drž hubu!" varoval ho Rhys a oprášil si rukávy ze kterých se sypala zrnka písku. Cas ho počastoval sprostým gestem, které Rhys přešel a šel k Sirius. Začal jí objímat když se k nim dobelhal i válečník a svazoval si vlasy černým pruhem kůže. Sirius se podívala na Rhyse, který si o ní opíral hlavu, aby se nemusel dívat na Case a pak na válečníka, který se na ní široce křenil.

,,Slyšel jsem," začal a nedbal na Talovo varovné zakroucení hlavou. ,,Že si chceš porovnat rozpětí křídel." pronesl a ve chvíli už ležel na zemi a měl co dělat, aby držel Rhysovi ruce od svého krku. ,,Máš snad strach," pronesl zadýchaně a praštil Rhyse křídlem do hlavy. ,,Že si pak tu svatbu rozmyslí?!" provokoval ho. Král se zvedl ze země dřív než nad ním Cas získal převahu a popadl nejbližší štít, který se u něj válel.

,,Zavři hubu nebo za sebe neručím!" praštil ho železnou poklicí. Casiss vyplivl na písek krev, která se mu nahromadila v ústech a vyhnul se další tvrdé ráně okrajem dřevěného štítu, který Rhys sekundu na to hodil zpět do písku. ,,Istryjecký parchante!"

,,Pompézní princátko!" vrátil mu to Casiss a vyhnul se silné ráně křídlem, ale i přesto ho spár škrábl někam do vlasů a na obličej se mu vyvalil potok krve. Válečník si jí začal rychle stírat hřbetem ruky, ale nestihl se vyhnout ráně pěstí od svého přítele. Casiss spadl na všechny čtyři a začal kolem sebe plivat krev a písek, který se mu při pádu dostal do úst. ,,Nic víc neumíš?" zeptal se s námahou. Rhys ho kopl do žeber a Istryjec se svalil na zem. Chvíli jen tak ležel zatímco Rhys si otíral krev z tváře a pak k němu natáhl ruku. Cas jí přijal a král ho vytáhl na nohy. ,,Promiň, že jsem Sirius urazil." omluvil se a vzal svého přítele kolem ramen.

,,V pořádku, ale už to nikdy neříkej." poplácal ho přátelsky po zádech. ,,Chtěla si se mnou mluvit?" zeptal se a usmál se na Sirius. Ta přelétla pohledem jeho modřiny, zkrvavenou tvář a špinavý oděv a vrátila se zpět k jeho jiskřícím očím.

,,Vlastně, ano." ukázala očima k bráně. Rhys pochopil, ale místo toho jí chytil za ruku a roztáhl křídla. Sirius velmi rychle došlo co chce udělat, ale než mu stačila sdělit jakou má paniku z výšek silně s nimi máchl. Zlodějka se ho pevně chytila a snažila se nedívat pod sebe. Rhysovo tělo se zachvělo tlumeným smíchem, ale ona jej nemohla slyšet, protože jí kolem uší hvízdal vítr.

,,Rhysandeme!" křikla, aby hukot přehlušila.

,,Kdybych tě neznal přísahal bych, že máš strach." slyšela ho říkat klidným a mírně pobaveným hlasem. Křídly mával jen aby se udržel ve vzduchu. Sirius se ho pevně držela a halvu tiskla k jeho krku.

,,Okamžitě chci na zem." pronesla a cítila, že Rhysův stisk povoluje a proto se ho pevněji chytila. Rhys se začal smát a znovu jí objal. ,,Rhysi! Já se bojím výšek!" přiznala neochotně.

,,Lezeš a přitom se bojíš výšek? Prosím tě!" políbil jí na spánek. ,,O čem si se mnou chtěla mluvit? Větší soukromí než tady snad nikde mít nemůžeme."

,,Já... Já jsem to zapomněla." pronesla. Skutečně si nemohla vůbec vzpomenou na to o čem s ním chtěla mluvit.

,,Nevadí," kdyby mohl mávl by rukou, ale tím by Sirius vyděsil ještě víc. ,,Tak budu mluvit já. Lituji, že jsem na tebe teď neměl tolik času, ale zvyknout si na novou pozici krále mi dalo zabrat, takže ti to chci vynahradit."

,,A jak?" nepřestávala se ho křečovitě držet.

,,Vzpomínáš si jak jsem ti říkal o tom sídle naší rodiny? Na pár dní bych tě tam vzal, jestli se ti tam bude líbit mohli bychom se dohodnout."

,,Na čem přesně?"

,,Každý měsíc by jsme tam mohli strávit pár dní... Jen my dva, bez povinností a našich milovaných přátel." podíval se pod sebe. Byl dost vysoko, takže přes mraky nebylo nic moc vidět. ,,Jen v zimně na týden zmizím. Já, Talir i Casiss."

,,Kam?"

,,Odpočinout si. Každý rok chodíme na týden do hor kde máme loveckou chatu." zamával křídly a postavil jí na pevnou zem, ani nevěděla, že se snesl opět dolů. Stáli teď na střeše zámku. Sirius zde nikdy nebyla, ale líbilo se jí tam. Bylo tam pár sloupů kolem kterých se ovíjela světla a bílé hedvábí. Kousek za nimi byl prostor zakrytý střechou. Byla tam tmavá pohovka, všude rozházená miliarda polštářů a dek a ve studeném vánku se mihotali průhledné bílá a modrá látka, které to tam zdobili a částečně také zakrývali. ,,Co říkáš? Zmizíme nebo chceš zůstat tady?"

Sirius se na něj usmála. ,,Raději zůstanu tady." uvelebila se na pohovce. Rhys souhlasně přikývl, lehl si a hlavu jí položil do klína.

,,Souhlasím." zavrněl spokojeně a zavřel oči, aby si mohl chvíli odpočinout. Ta bitka s Casissem ho trochu zmohla, ale rány a modřiny už se mu dávno zahojili. Pokud šlo o Case tak ten na tom byl stejně.