Zloději snů III.

47. Souboj na ledové pláni

Polední dobou Rhys už své rozhodnutí plnil na 100%. Hned jak se vrátili domů hodil jí na krk Diale a šel si zařizovat vše co měl naplánováno předem. Sirius se při první příležitosti vypařila Die z dohledu a zašla za Krokodýlem, který si zrovna balil věci. Rhys se zmínil, že ho posílá na jiný kontinent, který také náležel Nočnímu království, ale neřekl, že tak brzy. Krokodýl jí ale tvrdil, že se tam nezdrží dlouho a až se vrátí že ho porazí. Když se pak vracela vyhnula se Diale, která flirtovala s Averritem a s myšlenkou, která jí už dlouho vrtala hlavou šla do hudebního sálu. Nikdo tam nebyl, takže se mohla posadit ke klavíru a smutně ťukat do kláves melodii, kterou odposlouchala od Rhyse když měl deprese a chtěl být chvíli sám.

,,Ale... Tuhle melodii hraje pouze Rhys když se utápí ve chmurách." ozvala se ode dveří Roni. ,,Něco tě trápí?" zeptala se a srovnávala noty na Talirově stojanu.

,,Rhysandem zase všechno trochu přehání." pokrčila nepřítomně rameny a dlouze podržela jednu z kláves. ,,Má přehnanou péči." 

,,Jen má o tebe strach, zkus si o tom s ním promluvit." navrhla. Sirius to shledala jako dobrý nápad, ale Roni řekla: ,,Myslím, že by měl být v pracovně." Královna neváhala a cestou do pracovny vymýšlela jakékoliv výmluvy proč ho ruší. Podobně to dělal její matka když chtěla v pracovně rušit jejího tátu. Zaklepala, ale když se nic neozvalo vešla. Dveře do druhé místnosti kde byly uloženy jeho koruny byly pootevřené. Věděla, že by neměla, ale i přesto neodolala a šla dovnitř. Tam Rhys také nebyl, ale zaujal jí pohled na všechny ty koruny. Jednu trnitou nosil Rhys pouze na Dvůr soužení, stříbrnou občas nosil zde, ale ta největší a nejděsivější vyčnívala mezi všemi... Ta kterou měl na Sněmu králů a kolem které planula temnota. Sama měla korunek několik a měla dokonce stejnou jako byla tato, ale od té doby co jí dostala měla strach jí nosit. Nikdy nenašla odvahu si jí ani jedinkrát zkusit! Od této také stála v uctivé vzdálenosti a hlavou jí bleskl každý moment kdy měl na hlavě koruny.

,,Vím, že mi to v těch korunách slušelo." zašeptal jí do ucha. Sirius se příšerně vyděsila, přemísťoval se dost rychle na to, aby včas nezachytila jeho pach. ,,Hledala si mě nebo ses pouze přišla pokochat korunami?"

,,Hledala, ale nikde jsem tě nemohla najít..." nedokončila myšlenku a znovu se podívala na korunu. Král jí položil ruce na ramena a v tu chvíli se po něm ohnala ohněm. Rhysandem uskočil stranou.

,,Co to děláš?!" kryl se temnotou i svými křídly. ,,Přestaň!" odrazil větrný útok.

,,Říkal si," ohnala se po něm vodou. ,,Že se o mě bojíš! Přestaň se o mě neustále bát a nauč mě se ti bránit!" další útok.

,,Nechci ti ublížit!" 

,,A to je přesně to! Máš strach mě naučit, protože se bojíš že mi ublížíš... Dělej! Chci se ti konečně vyrovnat!" křikla na něj. Okamžitě se po něj vrhla, ale on jí popadl za ruku se slovy: ,,Boj bez pravidel!" Přenesl je pryč. Sirius se otřásla chladem, protože je přenesl na ledové pláně v horách.

,,Do toho! Chtěla si se mnou bojovat jako s pravým vojákem... Ukaž mi co umíš!" křikl, aby přehlušil kvílející vítr. Sirius se zvedla a znovu se otřásla. ,,Dokaž mi, že jsem tě naučil dost!" znovu na ní křikl a hodil jí k nohám meč. Dívka jej zvedla a zahleděla se svému snoubenci do chladných očí. Špička meče na ní zamířila. ,,Dělej! Zaútoč!" vyzval jí ostře. Sirius poslechla a zaútočila. meče se střetly a od vrcholků hor se odrážela ozvěna jejich třesku. Bojovali špinavě a nefér. Rhys se oháněl křídly a ničivou temnotou, která jí na těle nechávala bolestivé rány když se trefila. Ona mu to vracela stejně, podařilo se jí několikrát ho zasáhnout ve chvíli kdy se jí pokoušel zezadu chytit a odhodit jí do sněhu. Přemístila se na jeho stranu, ale než se z temného víru dostala on už byl zase dost daleko od ní. Studený vítr jí ubíral na síle i dechu, takže když jí Rhysova rána zasáhla padla na kolena a těžce dýchala. ,,Vstaň! Hned!" přikázal. Pokusila se marně postavit, prudký vítr jí opět srazil k zemi. Hleděla do sněhu se vzdorem v očích. ,,Okamžitě vstaň a bojuj, chci aby si mi dokázala, že umíš bojovat za svůj život!" zašeptal jí. Sirius si sáhla na dno svých sil a vstala. Rhys stál naproti ní a usmál se. Znovu se vrhli proti sobě dostatečně velkou silou! Královně se podařilo jej na blízko i dálku několikrát zasáhnout pár útoky a vyrazit mu meč z ruky větrným tornádem.

,,Prohrál si!" zakřičela na něj do větru když se meč zabodl do sněhu několik stop od něj.

Ne, neprohrál! S úsměvem tasil drápy. Jeho síla i výdrž se s její nedala rovnat! Chvíli vydržela jeho útoky vykrývat, ale poslední rány byly až příliš tvrdé. Otočil se a vší silou jí uhodil křídlem. Zlodějka pevně stiskla meč a když bolestivě dopadla do sněhu zasténala. ,,Chtěla si, abych tě nešetřil." slyšela jeho hlas z dálky. Dívala se na nebe nad sebou a nehýbala se. Bolelo jí i dýchání. Viděla dvojitě temnou siluetu s křídly, která se nad ní skláněla a když jí pak vzal Rhys do náruče z bolesti omdlela.