Secret

3 chapter

Dokonce i bez oken v pokoji, která by mi řekla, jestli je už ráno, jsem věděla, že jsem spala dlouho. Byla jsem vyčerpaná, ale i po osmihodinové cestě mě kroky, co se hodiny ozývaly na schodech, nenechaly spát. Protáhla jsem se, sedla si a rozsvítila světlo na zdi. Malá žárovka osvítila pokoj a já sáhla pod postel, abych si vytáhla svůj kufr s věcmi. 

Potřebovala jsem sprchu a záchod,  trochu té ranní hygieny. Možná budou ještě všichni spát, tak bych se mohla vplížit do nějaké koupelny bez všimnutí. Jay mi včera neukázal, kde nějaká je. Jen doufám, že rychlá sprcha nebude až příliš, nechci překročit nějakou hranici a posrat si to u Alexe. Vzala jsem si čisté kalhotky, černé kraťasy, bílé triko bez rukávu, určitě bude dneska teplo. Když budu mít štěstí, dostanu se rychle jak do sprchy, tak i ze sprchy, než se Alex vzbudí a sejde dolů. Otevřela jsem dveře spíže, prošla kolem polic plných jídla, než mohl někdo spotřebovat. Pomalu jsem zatáhla za kliku a otevřela dveře. V kuchyni bylo zhasnuto a jediné světlo byly jasné sluneční paprsky proudící velkými okny s výhledem na pláž s oceánem. Kdybych tak strašně nepotřebovala na záchod, šla bych si na chvíli užít výhled. Ale příroda volá  a já musela jít. Dům byl tichý. Všude se válely prázdné láhve spolu se zbytky  jídla a nějakými kusy oblečení. Mohla  bych to uklidnit a být tak užitečná, mohla bych tu zůstat,  dokud si nenajdu a nenašetřím nějaké peníze. 

Pomalu jsem otevřela první dveře, ke kterým jsem došla a bála  se, aby to nebyla  ložnice. Šatna. Zavřela jsem jí a šla chodbou směrem ke schodům. Jestli byly koupelny připojené k pokoji, jsem v háji. Ale můj pokoj patří uklízečce, když tady je, musí se umýt. Otočila jsem se a zamířila zpátky do kuchyně k dvojitým skleněným dveří, co byly včera večer otevřené. Rozhlédla jsem se a všimla si schodů vedoucích dolů pod dům. Sešla jsem po nich. Dole byly dvoje dveře. Otevřela jsem první. Stěny pokrývaly záchranné vesty, surfy. Popošla jsem k těm druhým. Bingo. Na jedné straně záchod a na druhé malá sprcha. Tahle koupelna byla nepoužívaná. Na stolku byl sprchový gel, šampon i kondicionér. Všimla jsem si, že na straně je žíněnka s ručníkem. Mohla jsem používat stejný ručník celý týden a pak o víkendu vyprat. Jestli tu ovšem tak dlouho zůstanu. 

Zavřela jsem za sebou dveře a zamířila zpátky nahoru po schodech. Mořský vzduch voněl báječně. Když jsem došla nahoru, zastavila jsem se u zábradlí a dívala se na vodu. Vlny narážely  na bílou písečnou pláž. Byla to ta nejkrásnější věc, jakou jsem kdy viděla. S mámou jsme mluvily o tom, že spolu jednoho dne uvidíme oceán. Ona  ho jako malá už viděla a její vzpomínky nebyly tak skvělé, přesto mi celý život vyprávěla příběhy. Každou zimu, když bylo chladno, jsme seděly u krbu a plánovaly naší cestu. Napřed jsme si to nemohly dovolit, a potom máma onemocněla. Přesto jsme dál plánovaly, jako kdyby nebylo nic jinak. Teď tu stojím a užívám si pohled za nás obě. I když to nebyla ta pohádková dovolená, co jsme tak chtěly.

"Tenhle výhled nikdy neomrzí" Alexův hluboký hlas, ospalý mě vylekal. Otočila jsem se a viděla ho se opírat o otevřené dveře. Bez trička. Ach můj bože. Nemohla jsem zformulovat slova. Jediná nahá mužská hruď, co jsem kdy viděla, byla Toma. A to bylo předtím, než máma onemocněla, kdy jsem měla ještě čas na randění a zábavu. Tomova  šestnáctiletá hruď nebyla vůbec jako tahle široká  a vypracovaná  přede mnou. Měl skutečné vlny na břiše. "Užíváš si výhled?" jeho  pobavený  tón mi nemohl uniknout. Zamrkala jsem a vzhlédla k jeho pobavenému úšklebku na rtech. Sakra. Nachytal mě při tom, jak si ho prohlížím. "Nenech se rušit. Sám si to užívám" řekl, a pak si usrkl z hrnku s kávou v ruce. 

Obličej mi hořel a já věděla, že mám tři odstíny rudé. Znovu jsem se otočila  a dívala se na oceán.  Jak trapné. Snažila jsem se toho kluka přesvědčit, aby mě tu na chvíli nechal. Slintání nad ním není nejspíše nejlepší tah. Tichý smích za mnou to jenom zhoršil. Vysmíval se mi. Fantastické.. opravdu. "Tady jsi, chyběl jsi mi ráno v posteli" ozval se za mnou jemný ženský hlas.  Zvědavost zvítězila a já se točila. K Alexovu boku se tulila holka jen v podprsence a kalhotkách a projížděla mu dlouhým růžovým nehtem dolů po hrudi. Nemohla jsem jí mít za zlé, že se ho dotýkala. Sama jsem byla v pěkném pokušení. "Je na čase, abys  šla" odpověděl, sundal si její ruku z prsou a odstoupil od ní. Sledovala jsem jak ukázal směrem k hlavním dveřím. "Cože?" zeptala se ho. Její zmatený výraz na tváři říkal, že tohle nečekala. "Dostala jsi, pro co sis sem včera přišla, zlato. Chtěla jsi mě mezi nohama. Dostala jsi to. Teď jsem hotovej." Jeho chladný tón a tvrdý výraz mě vystrašil. "Děláš si ze mě srandu?!" vyprskla holka a dupla nohou. Alex zavrtěl hlavou a znovu se napil z hrnku. "Tohle mi nemůžeš udělat. Minulá noc byla úžasná. A ty to víš" Natáhla se po jeho ruce a on rychle uhnul stranou. "Včera, když jsi za mnou přišla s prosíkem a svlíkla si šaty, jsem tě varoval, že to bude jen sex na jednu noc. Nic víc" řekl. Přesunula jsem pozornost zpět na holku. Obličej měla celý rudý vztekem, otevřela pusu, aby se hádala, ale pak jí zase zavřela. S dalším dupnutí nohy odpochodovala zpátky do domu. 

Nemohla jsem uvěřit tomu, co jsem právě teď viděla. Takhle se tady lidi chovají? Jediná moje zkušenost byla s Tomem, ačkoliv jsme spolu nikdy doopravdy nespali, byl ke mně vždy milý a opatrný. Tohle bylo tvrdé a kruté. "Takže jak si se vyspala?" zeptal se Alex jako by se nic nestalo. Odtrhla jsem oči ode dveří, kde ta holka zmizela a prohlížela jsem si ho. Co jí to posedlo, že se vyspala s někým, kdo jí řekl, že to nebude nic víc než sex? Jasně, měl tělo, který by mu záviděli i modelové spodního prádla a tyhle oči přiměly holku dělat bláznivé věci. Ale stejně to bylo kruté. "Děláš tohle často?" zeptala jsem se, než jsem se stihla zastavit. Alex nakrčil obočí. "Co? Ptám se lidí, jestli se dobře vyspali?" Věděl moc dobře, na co se ptám. Vyhýbal se tomu. Nemůžu mu to mít za zlé, je to jeho věc, mně do toho nic nebylo. Potřebovala jsem se držet cesty, takže by mě nechal zůstat otevírat si pusu, abych mu nadávala nebyl nejlepší nápad. "Máš sex s holkama a pak je vyhodíš jako odpadky?" odsekla jsem mu. Zavřela jsem ústa, abych už nic neřekla. Co to do háje dělám? Alex položil hrnek na stůl vedle sebe, posadil se a protáhl se.  Zaklonil hlavu, pak se na mě podíval. "Vždycky strkáš nos, kam nepatří?" odpověděl. Chtěla jsem mu něco říct, ale nemohla jsem. Měl pravdu. Tohle nebyla moje věc. 

"Ne, normálně ne. Omlouvám se".  řekla jsem a spěchala jsem dovnitř. Nechtěla jsem mu dát šanci mě taky vyhodit. Potřebovala jsem tu postel pod schody alespoň na dva týdny. Zaměstnala jsem se úklidem místnosti. Jen jsem se modlila, aby tu nebyly mejdany každý den. To bych se opravdu vůbec nevyspala. "Nemusíš to dělat, uklízečka tu bude zítra" řekl. Hodila jsem nashromážděné láhve do koše a pak se na něj podívala. Znovu stál mezi dveřmi a pozoroval mě. "Jen jsem myslela, že pomůžu" řekla jsem. Alex se ušklíbl. "Mám hospodyni,  nehledám další na najmutí, jestli je to to, co sis myslela." Zavrtěla jsem hlavou. "Ne, to vím. Jen se snažím být nápomocná, když si mě tu nechal přespat" řekla jsem mu. Alex přišel  k lince, postavil se a zkřížil si ruce na prsou. "Ohledně toho. Musíme si promluvit" řekl a já věděla že mě vyhodí. "Dobře" řekla jsem mu. Viděla jsem mu to na obličeji. Neměl v úmyslu mi říkat dobré zprávy. "Nemám tvého tátu rád. Je to vyžírka. Máma si vždy našla takového, neumí si hledat chlapy. Má na to talent. Ale myslím si, že tohle o něm už víš.  Což ve mně vzbuzuje zvědavost, proč jsi za ním přijela pro pomoc, když jsi věděla, jaký je?" zeptal se mě. Ráda bych mu řekla, že to není jeho věc krom skutečnosti, že jsem potřebovala jeho pomoc. To už byla jeho věc. Zasloužil si vědět, koho to ve svém domě má a nechtěla jsem, ať si myslí, že jsem taky vyžírka. 

"Moje máma právě umřela na rakovinu. Starala jsem se o ní 3 roky. Jediná věc, kterou jsme vlastnily, byl dům po babičce. Musela jsem ho prodat, abych zaplatila máminu léčbu. Tátu jsem neviděla od dob, co od nás utekl, to je 5 let. Nemám nikoho jiného, koho bych žádala o pomoc. Potřebuji místo, kde zůstanu, než si najdu vlastní byt. Nemám v plánu se zdržovat dlouho. Věděla jsem, že mě tu nebudeš chtít" zasmála jsem se tvrdým tónem. "Ale to jsem nevěděla, že zdrhne ještě dřív, než dorazím." Alex se na mě stále díval. Tohle byla informace, o které bych raději mlčela. O tom, jak táta odešel,  bolelo. Ztráta sestry a táty pro mě a mámu byla těžká. Pak Tom potřeboval víc, než jsem mu mohla já dát. Musela jsem se starat o mámu, ne se starat o jeho klučičí potřeby. Nechala jsem ho jít. Já byla jenom koule u nohy. Naše přátelství bylo nedotčené. Nemilovala jsem ho, byli jsme děti. Teď je to nejlepší přítel.  "Je mi líto tvý mámy. Muselo to být drsné. Říkáš 3 roky? Takže od tvých sedmnácti?" řekl a já kývla. "Chystáš se najít práci a odstěhovat se a mít svůj vlastní byt" řekl, ale spíše to říkal sobě než mně. "Dobře. Tvůj pokoj pod schody je tvůj na celý měsíc. Myslím, že je to dostatek času si našetřit. Práce je tu kousek a byty odtud nedaleko jsou taky dostupnější.  Až se tvůj táta vrátí,  čekám, že ti pomůže" dořekl a já vydechla zadržovaný dech, o kterým jsem ani nevěděla, že zadržuji. "Moc ti děkuji" řekla jsem mu.  Alex se podíval, tam kde spím a zase ke mně. "Mám něco na práci. Hodně štěstí s hledáním" řekl a odešel. 

Neměla jsem v autě žádný benzín, ale to mě teď netrápilo. Měla jsem kde spát. Měla jsem postel na měsíc, s tím se dalo pracovat. Spěchala jsem do pokoje pro klíčky a kabelku . Potřebovala jsem si najít práci, co nejrychleji to bylo možné.