Secret

2.26 chapter

Alex byl na zádech a přitahoval mě k sobě, když jsem se vzpamatovala z orgasmu, o kterém jsem si byla pěkně jistá, že jsem z něj omdlela. Stočila jsem se mu do náručí a povzdychla si úlevou. Udělal všechny ty bolavé, roztoužené části mě velmi šťastné. Víc než šťastné. Byla jsem celá bolavá a milovala jsem to.

"Myslím, žes mě možná zlomila" zasmál se mi proti spánku a políbil mě tam.

"Doufám, že ne, protože až budu mít energii se hýbat, ráda bych to dělala znovu" odpověděla jsem jak nejsladčeji jsem svedla. "Proč se najednou cítím zneužívaný?" zeptal se. Štípla jsem ho do kůže na břišních svalech. "Je mi líto, že se cítíš využitý, ale co čekáš s takovým tělem?" Alex se zasmál a převalil mě na záda, pak mě zakryl svým tělem. Ve stříbrných očích mu jiskřilo, když se na mě díval. "Je to tak?" Jen jsem přikývla. Bála jsem se říct něco dalšího. Jako třeba fakt, že ho miluji. "Jsi tak krásná" zašeptal a sklonil hlavu, aby mě políbil na obličej jakoby byl něco úctyhodného.

Já tu nebyla ta krásná. On byl, ale nepoukázala jsem na to. Jestli si chtěl myslet, že jsem, tak ho nechám. Rukama mi jel dolů po těle, nechávajíc ho rozšumět radostí. "Budíš se takhle každé ráno?" zeptal se s leskem v očích. Mohla jsem lhát, ale toho už jsem udělala dost. "Ano. A někdy taky uprostřed noci." Alex nadzdvihl obočí. "Uprostřed noci?" Přikývla jsem. Natáhl ruku a odhrnul mi vlasy z obličeje. "Jak ti mám pomoct uprostřed noci, když se mnou nejsi?" v hlase měl skutečnou obavu. "Nechtěl bys, abych tě každou noc budila kvůli sexu" řekla jsem mu. "Miláčku, pokud se vzbudíš nadržená, chci být připravený a k dispozici." Ztišil hlas a rukou sklouzl dolů, aby mě chytil mezi nohama. "Tohle je moje a já se starám o to co mi patří." řekl mi a mě vyšvihlo obočí nahoru.

"Alexi" varovala jsem ho. "Ano?" zeptal se mě."Sednu si na tebe přímo tady a vyšukám ti mozek jestli nepřestaneš takhle mluvit." Alex se usmál. "To není zase taková výhrůžka, sladká Chloe." Otočila jsem hlavu, abych se usmála a mou pozornost upoutal budík na nočním stolku. Ach sakra! Odstrčila jsem Alexe. "Za deset minut musím být v práci, vyjekla jsem na vysvětlenou.

Alex se ze mě posunul a já vyskočila z postele jen abych si uvědomila, že jsem velmi nahá a Alex leží na posteli a s úsměvem pozoruje mojí paniku. "Prosím, pokračuj. Výhled odtud je skvělý" řekl se sexy úsměvem. Zavrtěla jsem hlavou, popadla čisté kalhotky a podprsenku, pak jsem se rozeběhla do koupelny.

"Zdá se, že tu měl někdo štěstí, nebo je ten šťastný úsměv z koblih co jsem donesl?" protáhl Jimmy, když jsem vešla do kuchyně s minutovým zpožděním. Tvář jsem měla v jednom ohni. "Miluji koblihy. Děkuji ti a omlouvám se, že jsem včera zapomněla. Byl to ehm...bláznivý den" odpověděla jsem, zvedla zástěru a bála se s ním navázat oční kontakt."Zlatíčko, kdybych já právě vylezl z postele s Alexem Finllym, taky bych se křenil jako blázen. Vlastně ti šíleně závidím. Je mi jasný, že moje koblihy ti do oční nepřinesly ten uspokojený lesk." Začala jsem se smát a popadla tužku a blok. "Je dost úžasný." "Ach prosím. Dej mi nějaký detaily. Budu ti viset na každým slově," prosil Jimmy a šel vedle mě do jídelny. "Jdi flirtovat s ženami a přestaň fantazírovat o mém...mém..." Co Alex byl? Nebyl můj kluk. Byl otec mého dítěte a to znělo prostě lacině."Je to tvůj chlap. Řekni to, protože je to pravda. Ten kluk uctívá tvůj oltář." Neodpověděla jsem, nebyla jsem si jistá jak. Už se nám tu plnily stoly a já měla práci. Aiden, Derek a myslím, že Thad, kudrnatý blonďák, jehož jméno jsem zjistila teprve před nedávnem, seděli u jednoho z mých stolů. Proto jsem si vzala blok a šla si zapsat jejich objednávku.

 Když jsem se objevila všichni tři kluci se na mě usmívali a Thad mrkl. Byl to hezounek, který rád flirtoval a všichni to věděli. Takže jsem ho jednoduše ignorovala. "Dobré poledne, pánové. Co vám třem můžu donést k pití?" zeptala jsem se, když jsem před ně stavěla sklenice s vodou. "Vypadáš dnes ráno čile. Je hezké tě zase vidět usmívat," řekl Thad, natáhl se pro skleničku a napil se. Zase se mi do tváří nahrnula krev. Cítila jsem jí. Podívala jsem se na Aidena, který mě pozoroval vědoucím pohledem. Byl dost chytrý na to, aby mu to došlo. "Já si dám kávu," byla jeho  jediná odpověď. Byla jsem extrémně věčná, že nebyl v náladě si mě dobírat.

"Bethy mě nenechala ani dotknout koblih co dnes ráno přinesl Jimmy. Nenapadlo mě, že tě koblihy dostanou do tak dobré nálady." Úšklebek na Derekové tváři mi říkal, že ví přesně co se stalo. Bude teď celý klub vědět o mém sexuálním životě? Bylo to tak zajímavé? "Já koblihy prostě miluji," odpověděla jsem a prohlížela si notes místo abych se dívala na ně. "To se vsadím," zasmál se Derek. Přines mi Honey Brown, prosím." "Mám pocit, že mi tu něco ušlo a nelíbí se mi být opomenutý," řekl Thad, naklonil se přes stůl a pozorně mě studoval. "Stáhni se a objednej si to zatracený pití," vyštěkl na něj Aiden. Thad obrátil oči v sloup a opřel se zpátky o židli. "Všichni jsou tak háklivý. Dám si láhev jarní vody." Zapsala jsem si to, pak se podívala na Aidena. "Chcete na stůl přinést čerstvé ovoce?" Přikývl. "Prosím."

Ráda, že jsem s těmihle třemi hotová, jsem zamířila do kuchyně, potom co mě zastavila paní Higgenbothamová, která chtěla mimosu pro sebe a svojí dceru co vypadala na osmnáct.

Když jsem vešla zpátky do kuchyně, Jimmy si připravoval tác. Ohlédl se na mě přes rameno. "Vím, že jsem vlezlý, ale musím se zeptat, kdo byla ta holka, od který včera Alex utekl a nechal jí tu?" Meg, nevěděla jsem o ní nic jiného. Jen Meg, stará kamarádka. Vlastně jsem zapomněla, že jí tu nechal. "Je to jeho stará kamarádka. Nic víc nevím." "Aiden jí taky dobře zná. Šel za ní a povídal si s ní, potom co jste vy dva utekli. Napadlo mě, že nebude nová, když jí oba znají." Připomínala jsem si, že byla součást jeho minulosti. Neměla jsem důvod žárlit na ní. Byli jen staří přátelé. Jen protože byla jedna z nich neznamená, že se musím cítit méněcenná. Položila jsem Aidenovi ovoce na tác, vzala pro všechny pití a pak se vrátila do jídelny.

Zaměřila jsem se na doručování drinků na mé stoly, než jsem se cestou k Aidenovému  stolu rozhlédla po místnosti. Viděla jsem ho jak střelil očima ode mě ke stolu po mé levici. Bylo to v Jimmyho sekci. Ohlédla jsem se, abych viděla jestli to byl pro mě náznak, abych někomu pomohla, když se můj pohled střetl s Alexovým. Zastavila jsem se. Byl tady. Na rtech se mi začal formovat úsměv, když jsem očima přejela k Zoe sedící vedle něj s rozzlobeným šklebem na tváři. Přesunula jsem pozornost zpátky k Aidenovi a rozhodla se předstírat jakoby tu nebyli. "Tady je vaše ovoce." Slyšela jsem ve svém hlase nervozitu a modlila se, aby si kluci nevšimli. "A tady jsou vaše nápoje. Jste připravení si teď objednat?" zeptala jsem se s vynuceným úsměvem. Všichni tři na mě zírali a dělali to celé velmi nepříjemné. Tohle se budu muset velmi brzy naučit zvládat. Zoe byla jeho sestra. Bude v mém životě, pokud tam bude on. Učit se žít s někým, kdo mě nenávidí bude část života, kterou se potřebuji naučit přijmout.

"Je to jeho sestra. Jsi s ním a musíš se vyrovnat i s ní," řekl mi Derek jako bych to už dávno nevěděla. Nelíbilo se mi cítit se, jakoby byla každá moje emoce na odiv. Vždycky jsem byla uzavřená osoba. Tohle bylo příliš. Ignorovala jsem ho, vytáhla svůj notes a podívala se zdvořile na Aidena. Odkašlal si a objednal. Ostatní udělali to samé bez dalšího udělování rad.