Secret

2.34

Začala škola. Turisté a lidé na léto byli zpátky doma. V klubu byl mnohem menší provoz akvůli tomu klesla i dýška. Největší věc byla, že Alex už se o žádosti o ruku znovu nezmínil, odtoho večera bytě, kdy říkal že to bylo to co řekl jeho matce, sestře a mému tátovi. Nikdy seznovu nezmínil ani o nich. Občas jsem přemýšlela jestli si to rozmyslel, nebo se mi to jenzdálo. Kdyby se mě Bethy každý týden neptala jestli to Alex znovu nenadhodil, začala bych simyslet, že to byl výplod mojí fantazie. Pokaždé, když jsem jí řekla ne, byla víc a víc nervózní.Nemluvě o tom, že mě srdce zabolelo o trochu víc. Bála jsem se, že ti to promyslel a rozhodlse, že by to byla chyba. Předtím, když to ten večer zmínil jsem si ani nedovolila uvěřit, že bysi mě chtěl vzít. Myslela jsem si, že budeme naše dítě vychovávat ze dvou různých domovů.Pokud se mi myšlenky zatoulaly k budoucnosti, zablokovala jsem je. Nebylo to něco, v cojsem chtěla doufat.Hodiny v práci se mi zkrátily kvůli pomalejší sezóně a já uvažovala jestli si budu muset najítdruhou práci. Tady kolem toho nebylo moc na výběr. Pak bylo velmi pravděpodobné, že by to Alex nevzal moc dobře.Když jsem vešla do svojí ložnice, mojí pozornost upoutaly dvě věci. Na posteli byly okvětnílístky růží a ve středu ležela obálka s mým jménem napsaným úhledně na přední straně.Zvedla jsem jí a otevřela. Papír se mi zdál drahý a na vrchu bylo vytištěno Finlly. 

Přijď za mnou dolů na pláž.S láskou, 

Alex 

Jeho abnormálně dokonalé písmo mi vyvolalo úsměv na tváři. Šla jsem do skříně a vytáhlabílé letní šaty s dvěma černými pruhy...Jestli plánoval něco romantického na pláži, nepůjdutam v pracovním oblečení.Potom co jsem se učesala a upravila si make up, zamířila jsem ven francouzskými dveřmi a šlana pláž. Alex byl oblečený v khaki šortkách a košili. Byla jsem ráda, že jsem se převlékla. Stál ke mnězády a ruce měl zastrčené v kapsách, zatímco se tam díval na vodu. Chtěla jsem se zastavit aobdivovat jeho i vodu, ale také jsem se nemohla dočkat až ho uvidím. Dnes ráno byl pryč,když jsem se probudila.Vykročila jsem z chodníku na pláž. Kromě nás dvou byla podivně opuštěná. I když davy bylypryč, venku bylo stále třicet stupňů a slunečno. Podívala jsem se dolů, všimla jsem si něčehov písku. Něco tam bylo napsané. Na straně ležel klacek.Zastavila jsem se a nahlas četla, 

"Chloe  Black, vezmeš si mě?" Když jsem ta slovavstřebávala, Alex přešel přes písmena a klekl si přede mě na jedno koleno.V ruce se mu objevila malá krabička a on jí pomalu otevřel, blednoucí slunce zachytilodiamantový prsten. Chci tohle? Věřím mu? ... Ano.Byl připravený? Nebyla jsem si jistá. Nechtěla jsem, aby tohle dělal, protože se cítí podtlakem. Bylo by snadné sáhnout dolů a nasadit si prsten na prst. Ale bylo to to co on skutečně chtěl? 

"Nemusíš to dělat," přinutila jsem se říct, shlížejíc na něj. Se svojí sestrou nebo matkounemluvil týdny. Přestože jsem je neměla ráda...ne, nenáviděla jsem je, nechtěla jsem státmezi ním a jeho rodinou. Alex zavrtěl hlavou. "Ne, nemusím dělat nic. Ale chci s tebou strávit zbytek života. S nikýmjiným než s tebou."Jeho slova byla ta správná. Ale pořád jsem měla pocit jakoby něco bylo špatně. Nemohl tohledoopravdy chtít. Byl mladý, bohatý a nádherný. Neměla jsem mu co nabídnout. Svazovalabych ho. Změnila jeho svět. "Nemůžu ti tohle udělat. Nechci ti překážet v budoucnosti.Můžeš jít dělat cokoliv. Slíbila jsem ti, že tě nechám být součástí života našeho dítěte. To senezmění až dostaneš pocit, že jsi připravený odejít. Vždycky tě nechám.""Už neříkej ani slovo. Přísahám Chloe, jsem jen pár vteřin od toho hodit tě do oceánu." Vstala pevným pohledem držel můj. "Žádný muž nikdy nemiloval ženu tak moc jako já milujutebe. Nic nikdy nedostane přednost před tebou. Nevím co jiného mám udělat, abych tidokázal, že tě znovu nezradím. Neublížím ti. Už nemusíš být sama. Potřebuju tě."Možná to nebylo správné a možná dělám chybu, ale jeho slova mě zatahala za koutky srdce,na které se mu do téhle chvíle nepodařilo dosáhnout. Vzala jsem mu z ruky krabičku avyndala z ní prsten. "Je krásný," řekla jsem mu. Protože byl. Nebyl příliš okázalý, nebopřehnaný. Byl dokonale jednoduchý."Nic míň byl nebylo hodné tvého prstu," odpověděl a vzal mi prsten z ruky. Pak si znovu kleklna koleno a podíval se mi do očí. 

"Prosím, Chloe Black, budeš mojí ženou?"Chtěla jsem tohle. Jeho."Ano," řekla jsem a on mi nasadil prstýnek."Díky bohu," zašeptal, pak znovu vstal a pohltil má ústa hladovým polibkem. Tohle byloskutečné, možná to nebude navždy, ale pro teď to bylo moje. Najdu způsob jak ho nechat jít,pokud bude chtít. Ale miluju ho. To se nikdy nezmění."Přestěhuj se ke mně," prosil."Nemůžu. Musím platit svojí polovinu nájmu," připomněla jsem mu."Zaplatil jsem celý nájem na rok dopředu. Každý cent, který dáváš Aidenovi odchází naspořící účet s tvým jménem. To samé platí pro Bethy. Teď, prosím, nastěhuj se ke mě."Chtěla jsem se na něj naštvat, ale právě teď jsem nemohla. Vtiskla jsem mu na rty další pusua pak přikývla."A prosím, přestaň pracovat," dodal."Ne," odpověděla jsem. To neudělám."Teď jsi moje snoubenka. Budeš moje manželka. Proč chceš pracovat v country klubu?Nechceš dělat něco jiného? Co třeba vysoká? Nelíbilo by se ti to? Je nějaký titul, který byschtěla? Nesnažím se ti vzít možnosti. Chci ti dát víc."Budu jeho manželka. Vstřebala jsem tahle slova a dívala se na něj. Nebudu se muset vzdátvysoké jako jsem musela střední. Mohla jsem získat titul a mít profesi."Chci to. Je to jen...nech to usadit. Je toho příliš moc, příliš rychle," řekla jsem a objala ho.

Bude svatbaaa????