Secret

2.27 chapter

"Volala jsem ti a ptala se jestli se mnou půjdeš na oběd. Mohl bys mi věnovat alespoň třicet minut pozornosti? Jsou to týdny co jsme spolu trávili čas jen my dva. Chybíš mi." Bolest v Zoeině hlase mnou trhla. Měla pravdu. Ignoroval jsem jí. Ani jsem si nebyl jistý co říkala od chvíle kdy Chloe vešla do jídelny. Byl jsem tak zaměřeny na to, abych se ujistil, že nenosí nic příliš těžkého a že jí nikdo neotravuje... nebo s ní neflirtuje, že jsem pro svojí sestru nebyl nejlepší společnost.

"Jo, promiň," řekl jsem jí a odtrhl oči ode dveří, které jsem sledoval až z nich vyjde Chloe. "Pověz mi znovu o tom turnaji v plachtění, kterého se účastníš s tím novým klukem...říkala jsi, že se jmenuje Charles." Zoe se při zmínce jména toho kluka usmála a přikývla. Připomínala malou holku, kterou bývala, když byla z něčeho celá nadšená. Ne rozzlobenou dospělou, ve kterou vyrostla. "Ano. Je to vnuk Kellarsových. Je z Cape Cod a je nadšenec do plachtění. Připlachtil sem dolů na léto. Každopádně, bude se konat turnaj v plachtění, kterého se účastní a chce mě vzít sebou. Je to jen na pár dní." usmála se.

Poslouchal jsem jak dál tlachá o Charlesovi a jeho plachtění a extrémně tvrdě jsem se snažil nerozhlížet kolem po Chloe. Potřeboval jsem mezi dvěma ženami v mém životě najít rovnováhu. Chloe byla na prvním místě, ale sestru jsem miloval a ona mě potřebovala. Dokonce i když to bylo jen na oběd, abych poslouchal žvanění o jejím posledním úlovku. Nikdo jiný její povídání nikdy neposlouchal.

Přestala mluvit a zamračila se na něco za mým ramenem. "Potřebuje se začít víc soustředit na práci a přestat se sem koukat po tobě. Bože, já nevím proč jí Aiden nevyrazí." protočila oči Zoe Ohlédl jsem se a uviděl Aidena, Dereka a Thada celého rozesmátého a vtipkujícího s červenající se Chloe. "Teď se nedívá. Je příliš zaměstnaná flirtováním s ostatníma klukama. Jde jí jen o peníze. Je to opravdu ubohé. Kéž bys to směšné chování prokoukl. Chci tím říct, já to vidím-"

"Zoe, zmlkni," zavrčel jsem. Neměl jsem to v úmyslu, ale slyšet jí špatně mluvit o Chloe a sledovat kluky jak s ní flirtují a ona se z toho červená, bylo víc než jsem mohl zvládnout. Chystal jsem se jít ujistit, že každý z těch nadržených bastardů chápe, že ona je moje. "Hodláš mě tu kvůli ní nechat? Flirtuje s nimi, Alexi. Nemůžu uvěřit tomu, že by jsi jen tak vstal uprostřed našeho oběda, aby sis šel vyhradit svoje práva na nějakou levnou děvku." Žárlivý vztek, který jsem nenadále cítil se přesunul z kluků na sestru. Usadila se kolem mě rudá mlha, když jsem k ní znovu obrátil pozornost. "Co jsi to kurva právě řekla?" zeptal jsem a udržoval hlas nízko, i když jsem se nad ní tyčil.

Otevřela pusu, aby promluvila, ale já věděl, že bych ztratil nervy pokud by o Chlo znovu řekla něco zlého. "Ne. Jestli odtud chceš odejít se svojí důstojností, pak nic neříkej. Pokud někdy znovu řekneš o Chloe něco takového, končím s tebou. Rozuměla. Jsi. Mi. Kurva?" řekla jsem každé slovo důrazně. Zoe vytřeštila oči. Nikdy předtím jsem s ní takhle nemluvil. Ale zašla příliš daleko. Vyskočila a hodila ubrousek na stůl. "Nemůžu tomu uvěřit. Jsem tvoje sestra. Ona je jen...ona je jen..."

"Ona je žena, kterou miluji. Potřebuješ ti to zapamatovat," dokončil jsem za ní.

Zoe plály oči, když se otočila a odpochodovala ven z budovy. Bylo mi to jedno. Potřeboval jsem, aby odešla dřív než bych řekl něco dalšího. Nechtěl jsem jí ublížit. Miloval jsem jí, ale nenáviděl jsem slova, která se jí dál řinula z pusy. Paže se mi dotkla něčí ruka a já jí instinktivně trhl pryč, než jsem si uvědomil, že to byla Chloe. Modré oči měla plné obav. Přesně tohohle se obávala. Zoe a její nenávisti. Nemohl jsem jí vinit, ale také jsem nemohl žít bez Chloe. Nicméně právě teď jsem potřeboval být sám. "Omlouvám se," zašeptal jsem, pak jsem vytáhl ruku z jejího sevření a hodil peníze na stůl, než jsem následoval Zoe ven z jídelny.

Následující tři hodiny jsem strávil v posilovně. V době kdy jsem odtamtud vycházel bylo moje tělo fyzicky na dně. Vztek vybledl. Teď jsem jen chtěl vidět Chloe. Už bude mít po směně a já jí chtěl obejmout. Zasloužila si omluvu. Nikdy jsem neměl Zoe vzít na jídlo do klubu. Požádala mě, abych se tam s ní sešel a tak jsem šel. Dokonce jsem se ujistil, abychom seděli v Jimmyho sekci. Nechtěl jsem, aby to bylo Chloe nepříjemné. Ale stejně se to stalo. To bylo naposledy co jsem sestře dovolil se k ní přiblížit. Nedokáže se přes to dostat a Chloe si tohle nezaslouží.

Zaklepal jsme na dveře bytu a čekal. Nikdo nepřišel. Sáhl jsem do kapsy a vytáhl telefon, jen abych si vzpomněl, že Chloe žádný nemá. Sakra. Budu k sobě domů muset zajet pro mobil a donutit jí, aby si ho vzala zpátky. Co kdyby byla zraněná? Co když někam odjela a nevrátí se? "Je venku s Jimmym" ozval se za mnou Bethyn hlas. Otočil jsem se a uviděl Bethy přicházet od golfového hřiště. "Zastavila se za mnou po směně a říkala, že má žhavý rande s Jimmym." mrkla asi mě chtěla nasrat.

Proč mi to neřekla? Protože nevěděla kde mě najít, pokud by mi to chtěla říct. Utekl jsem od ní jako debil. "Kdy se vrátí domů?" zeptal jsem se, když se Bethy postavila přede mě a odemkla dveře. "Nevím. Byla Smutná. Nevíš o tom něco?" zeptala se Bethy kysele, když zatlačila na dveře. Neptal jsem se jestli můžu dál, prostě jsem šel. "Zoe a já jsme dnes byli v klubu na obědě. Nešlo to moc dobře."

Bethy znechuceně nakrčila nos. "Myslíš? Jak to? Nedovedu si představit, že by ta mrcha tvoje sestra dovedla něčím rozrušit Chloe." Bethy odhodila kabelku na zem a zamumlala nadávku. "Ona právě teď nepotřebuje žádný stres, víš. Je těhotná, rozhodnutá zůstat na nohou a nosit celý den tácy. Přidávání tvých rodinných scén není potřeba. Příště až budeš chtít mít chvilku budování rodinných pout se zlou čarodějnicí, dělej to někde jinde."

Měla pravdu. Neměl jsem nechat Chloe se s Zoe vidět. Nikdy jsem Zoe neměl věřit, že se bude chovat mile. Nebo alespoň zdvořile. Byla to moje chyba a potřeboval jsem najít Chloe. "Kde je?" zeptal jsem se. Bethy se svalila na gauč. "Dává si oraz od tohohle zasranýho života co žije." Jestli mě Bethy chtěla ranit, odváděla zatraceně dobrou práci. Zrovna jsem se připravoval začít prosit a otevřely se dveře.

"Promiň, jdu pozdě. Šli jsme..." zmlkla, když se setkala s mým pohledem. "Ahoj." řekla mi  první. "Ahoj," odpověděl jsem a šel se postavit před ní, ale bál jsem se jí dotknout. "Tolik se omlouvám. Prosím, pojďme k tobě do pokoje a nech mě to vysvětlit." Udělala první krok a omotala mi ruce kolem pasu. "To je dobrý. Nezlobím se." Chystala se mě utěšovat. Znovu. Tohle dělala vždycky: starala se o lidi kolem. "Ne, není," řekl jsem a vzal jí za ruku, abych jí odtáhl do pokoje. Pryč od Bethy, která právě teď nebyla můj největší fanda. "Nech ho se platit po kolenou. Potřebuje to. Kurva. Já to potřebuji" řekla Bethy z gauče, mávla na nás a vzala do ruky dálkový ovladač od televize.