Secret

2.12 chapter

Potřebovala jsem svoje věci a potřebovala jsem prodat náklaďák. Nikdy znovu nedojede tak daleko. Thomas mi ho dal minulý týden, potom co se rozbil, zkontrolovat a řekl, že ho může spravit jen dočasně. Cena opravy všeho, co bylo špatné by mě stála víc, než jsem si mohla dovolit utratit. Zavolat a zeptat se babičky nebo Thomase, jestli by mi neposlali věci a prodali auto mi přišlo ošklivé. Zasloužili si vysvětlení nebo při nejmenším babička jeho ano. Dala mi střechu nad hlavou, postel a tři týdny mě živila. Budu se muset vrátit, abych si sbalila svoje věci a rozloučila se s babi. Aiden mi dal pár dní volna, abych se usadila, než začnu pracovat. Bethy si vzala volno včera, aby mě vzala zaregistrovat se do Medicaid. Bylo na čase jít k doktorovi, ale napřed jsem chtěla nějaké pojištění. Dnes jsem jí zaslechla říkat Derekovi, jak se těší na jejich večerní rande. Od chvíle, co přijela a odvedla mě jsem zabírala všechen její čas. Začínala jsem se cítit jako by se mnou bylo hodně práce. Ten pocit jsem nesnášela. Můžu jet autobusem. Bude to levnější a nebudu pro Bethy přítěž. Otevřela jsem Bethyn laptop, abych si vygooglovala jízdní řády. Z myšlenek mě vyrušilo zaklepání na dveře. Přestala jsem hledat autobusovou zastávku a šla otevřít dveře. Nečekala jsem, že tam bude stát Alex s rukama zastrčenýma do předních kapes džínsů a v jednom ze svých těsných triček. Sáhl nahoru a sundal si letecké sluneční brýle. Přála jsem si, aby si je nechal. Stříbrná barva jeho očí ve slunečním světle byla dokonce ještě víc dech beroucí, než jsem si pamatovala. "Ahoj, viděl jsem Bethy v klubu. Říkala, že jsi tady" vysvětlil Alex. Byl nervózní. Nikdy jsem ho neviděla nervózního. "Jo...ehm, Aiden mi dal pár dní na to, abych si přivezla věci, než začnu pracovat." vysvětlila jsem mu "Jedeš si pro svoje věci?" Přikývla jsem. "Jo. Nechala jsem je tam. Přivezla jsem si jen tašku na přespání. Tak úplně jsem nečekala, že tu zůstanu." Alex se zamračil. "Takže, jak se pro ně hodláš dostat? Neviděl jsem tvoje auto." zeptal se "Zrovna jsem se chystala vygooglovat autobusové zastávky a podívat se, kde je tu ta nejbližší." Alexoco zamračení se prohloubilo. "Je to čtyřicet minut daleko. Celou cestu přes Fort Walton Beach." To nebylo tak zlé, jak jsem se bála. "Autobus není bezpečný, Chloe Nelíbí se mi nápad, že pojedeš autobusem. Hodím tě tam. Prosím. Dostanu tě tam rychleji a jsem zadarmo. Ušetříš peníze." Jet s ním? Celou cestu do Portsmotu a zpátky? Byl to dobrý nápad? "Já nevím..." hlas se mi vytratil, protože jsem opravdu nevěděla. Moje srdce nebylo připravené na takovou dávku Alexe. "Nemusíme dokonce ani mluvit, nebo můžeme, pokud budeš chtít. Nechám tě vybrat hudbu a nebudu si stěžovat." Pokud se vrátím s Alexem, pak nebude Thomas vyvolávat hádku. Nebo na druhou stranu možná bude. Mohl by Alexovi říct o těhotenství. Ale udělal by to? Nikdy jsem mu nepotvrdila, že jsem těhotná. "Vím, že mi nemůžeš odpustit lži a bolest. Ani tě o to neprosím. Ty víš, že mě to mrzí a pokud bych se mohl vrátit a věci změnit, udělal bych to. Prosím, Chlo, jen jako kamarád, který chce pomoct a udržet tě v bezpečí od bláznivých chlapů co by ti v autobuse mohli ublížit, nech mě tě odvézt." Přemýšlela jsem o tom, jak nepravděpodobné to je, že by mi v autobuse někdo ublížil. A pak jsem pomyslela na skutečnost, že už neudržuji v bezpečí jen sama sebe. Mám v sobě další život, který musím chránit. "Dobře. Ano. Ráda pojedu s tebou." Usmála jsem se.

Derek se roztahoval na velké, modré, polstrované židli, která stála v Bethyně obýváku, s nohama položenýma na gauči a s Bethy stočenou v klíně. Já byla na pohovce a cítila se jako vědecký experiment, když na mě oba zmateně zírali. "Takže jsi v pohodě, že tě Alex zaveze zítra do Pourtsmoutu pro věci? Chci říct, necítíš se divně, nebo..." nedořekla to. Bude to divný. Bude to dokonce i bolet, být mu nablízku, ale potřebovala jsem svést. Bethy potřebovala pracovat, ne si brát další den volna, aby mi tenhle týden pomohla. "Nabídl se. Já potřebuji svést, tak jsem řekla ano." "A bylo to tak jednoduchý? Proč ti to jen nežeru?" zeptala se Bethy. "Protože vynechává tu část, kde on prosil a žadonil" řekl se smíchem Derek. Přitáhla jsem si deku přes ramena. Byla mi zima. Poslední dobou mi byla zima často, což bylo divný, protože v Kalifornií bylo léto. "Neprosil" odpověděla jsem, cítíc nutkání Alexe bránit. Dokonce i kdyby doopravdy prosil, Derekovi by do toho nic nebylo. "Jo, jasně. Když to říkáš." Derek se napil ledového čaje co mu Bethy připravila. "To není tvoje věc. Nech ho na pokoji. Do konce týdne se musíme rozhodnout co udělat s pronájmem tohohle bytu." Já tu nebudu dlouho. Řekla jsem jí to. Stěhování do dražšího bytu nebyl dobrý nápad. Moje polovina nájmu nebude potom co odejdu krytá a na ní to zůstane všechno. Derek políbil Behty ruku a usmál se na ní. "Řekl jsem ti, že se o věci postarám. Jen když mě necháš." Mrkl na ní a já odvrátila hlavu. Nechtěla jsem je sledovat. Alex a já jsme spolu takhle nikdy nebyli. Náš vztah byl krátký. Intenzivní a krátký. Uvažovala jsem jaký by to byl pocit, mít svobodu v tom, stočit se Alexovi do náručí kdykoliv bych chtěla. Vědět, že jsem v bezpečí a že mě miluje. Nikdy jsme tuhle šanci nedostali. "A já ti už řekla, že tě nenechám platit mi účty. Promiň. Nový plán. Ach, Chloe, proč zítra nejdeme uspořádat lov na byty?" Než jsem mohla odpovědět vyrušilo mě zaklepání na dveře. Pak Jay otevřel dveře a vešel dovnitř. "Opravdu jsi zrovna vešel do bytu mojí holky bez pozvání? Mohla být nahá" vyštěkl Derek na Jaye. Ten na něj obrátil oči v sloup a pak poslal úsměv mým směrem.

"Viděl jsem tu tvoje auto, blbče. Uklidni se. Přišel jsem se sem mrknout, jestli se mi nepodaří přemluvit Chloe k procházce." "Pokoušíš se nechat si nakopat prdel?" zeptal se Derek. Jay se ušklíbl a pak zavrtěl hlavou, než se na mě znovu podíval. "Pojď Chloe, půjdeme se projít a dohonit zameškaný čas." Byl do té lži Jay taky zasvěcený? Určitě o tom musel vědět. Nemohla jsem mu říct ne. Dokonce i když všechno věděl, byl zároveň první milý člověk, kterého jsem tu potkala. Naplnil mi nádrž. Dělal si o mě starosti, když jsem spala pod schody. Přikývla jsem a vstala. "Tyhle dva stejně potřebují nějaký čas o samotě" odpověděla jsem a koukla se po Bethy. Pozorně si mě prohlížela. Věnovala jsem jí povzbudivý úsměv a ona se viditelně uklidnila. "Neodcházej kvůli nám. Musíme se rozhodnout, kde budeme za týden žít" řekla Bethy, když jsem šla ke dveřím. "O tom si můžete promluvit později, Beth Ann. Chloe byla pryč skoro měsíc. Musíš se rozdělit" odpověděl Jay a otevřel mi dveře, abych mohla vyjít ven. "Alex se zcvokne," zavolal Derek těsně před tím, než Jay zavřel dveře a zadusil cokoliv co Bethy začala říkat.

V tichosti jsme sešli schody. Jakmile jsme byli na chodníku, podívala jsem se na něho. "Jen se ti po mě stýskalo, nebo tu je něco dalšího co mi chceš říct?" zeptala jsem se. Jay se usmál. "Chyběla jsi mi. Musel jsem tu žít s Alexovou rozmrzelou prdelí. Takže mi věř, chyběla jsi mi pekelně moc." Podle škádlivého tónu mi bylo jasný, že se pokoušel o vtip. Ale pomyšlení, že byl Alex smutný mi úsměv na tváři nevykouzlilo. Jen mi to všechno připomnělo. "Promiň" zamumlala jsem. Nebyla jsem si jistá, co jiného na to říct. "Jsem jen rád, že jsi zpátky." Čekala jsem. Věděla jsem, že mi toho chce říct víc. Vycítila jsem to. Dával si na čas a mě napadlo, že se snaží rozhodnout, jak přesně mi říct věci, kvůli kterým přišel. "Je mi líto co se stalo. Jak se to stalo. A Zoe. Může z toho nakonec vyjít jako největší, rozmazlená svině, ale měla podělaný dětství. Nějak jí to poznamenalo nebo co. Kdybys vyrůstala s Charlotte jako mámou, rozuměla bys tomu. Alex byl kluk, takže to neschytal tak zle. Ale Zoe, sakra, její svět byl sračka. To pro ni není omluva, jen vysvětlení." Neodpověděla jsem. Neměla jsem na to co říct. Neměla jsem pro ni žádný druh sympatií. Muži v jejím životě očividně měli. To musí být milé. "Bez ohledu na tohle všechno to, co udělala bylo špatný. Jak to před tebou skrývali bylo opravdu na houby. Promiň, že jsem nic neřekl, ale upřímně, ani jsem nevěděl, že se mezi tebou a Alexem něco děje až do té noci v klubu, kdy se rozzuřil kvůli těm šnekům. Všiml jsem si, že ho přitahuješ, ale to většinu mužských ve městě. Myslel jsem si, že bude jediný chlap, co to na tebe nezkusí, kvůli svojí oddanosti k Zoe a no, kvůli tomu cos pro ně oba představovala." Jay se zastavil v chůzi a já se otočila, abych se na něj ohlédla. "Nikdy jsem ho takového neviděl. Jako by byl uvnitř prázdný. Nemůžu k němu proniknout. Neusmívá se. Dokonce už ani nepředstírá, že by si život užíval. Od chvíle, co jsi odešla je jiný. I když nebyl upřímný a může se zdát jako by jen chránil Zoe...vy dva jste prostě neměli dost času. Nesl za Zoe zodpovědnost od dětství. Bylo to všechno, co znal. Pak jsi mu do života vkročila ty a zjevně jím přes noc otřásla. Kdyby měl víc času, řekl by ti to. Vím, že ano. Ale neměl. Nebylo to k němu fér. Zamiloval se do holky, o které si celý život myslel, že je důvod proč jeho sestra neměla otce. Jeho víra se změnila, ale taky pro něj bylo těžký se k tomu dopracovat." Jen jsem na něj zírala. Ne protože bych nesouhlasila. Tohle už jsem si v hlavě prošla. Chápala jsem, co mi říká. Problém byl,že jsem věci nedokázala změnit. Dokonce i kdyby se mi to chystal říct, nic to nezmění na tom, kdo byl, nebo kdo byla Zoe. Co pro mě reprezentovali. Matčiny poslední tři roky na tomhle světě byly peklo, zatímco oni žili ve svých různorodých domech a rozhodovali se na jakou společenskou událost půjdou příště. Jejich víra ve lži, které mi navykládaly byla jediná věc, přes kterou se podle mého nikdy nepřenesu. "Sakra. Nejspíš tu šťourám do živého. Jen jsem s tebou chtěl mluvit a ujistit se, že víš, že Alex no..on tě potřebuje. Mrzí ho to. A já si nemyslím, že se přes tebe někdy přenese. Jestli se o tom s tebou bude zítra pokoušet mluvit, přinejmenším ho vyslechni." "Odpustila jsem mu, Jayi. Jen nemůžu zapomenout. Co jsme byli, nebo k čemu jsme mířili, to skončilo. Nikdy to znovu nebude. Nemůžu to dovolit. Srdce mi to nedovolí. Ale vždycky ho budu poslouchat. Mám o něj starost." Jay si unaveně povzdychl. "Hádám, že to je lepší než nic." Jen sem přikývla, protože to bylo vše, co jsem mohla nabídnout.