Secret

2.22 chapter

Tohle byl druhý den, kdy jsem se probudila bez ranního zvracení. Dokonce jsem Bethy nechala udělat slaninu, abych se otestovala než půjdu na obědovou směnu. Napadlo mě, že když přežiji slaninu, pak to zvládnu. Žaludek se mi převrátil a udělalo se mi špatně, ale nezvracela jsem. Začínala jsem se zlepšovat. Zavolala jsem Aidenovi a ujistila ho, že budu v pohodě. Řekl mi ať přijdu, protože měli nedostatek zaměstnanců a potřeboval mě. Když jsem půl hodiny před začátkem směny přišla, Jimmy stál v kuchyni a usmíval se.

"Tady je moje děvče. Jsem rád, že je ten střevní virus pryč. Vypadáš jako bys zhubla deset liber. Jak dlouho ti bylo zle?" Aiden  řekl Jimmymu a všem ostatním, kteří se zeptali, že mám střevní virus a zotavuji se. Na hřišti jsem odpracovala jen dvě směny a nikdy jsem nenatrefila na obědovou směnu, zatímco jsem byla na vozíku. "Nejspíš jsem něco shodila. Jsem si jistá, že to dost brzo dostanu zpátky" odpověděla jsem a objala ho. "To bys raději měla, nebo ti budu do krku rvát koblihy, dokud tě nebudu moct obejmout kolem pasu aniž bych se dotkl prsty."To možná nastane dřív než si uvědomoval. "Právě teď by se dobrá kobliha hodila.""Tak je to rande. Po práci. Ty, já a balení po dvanácti. Půlka polívaných čokoládou," řekl Jimmy a podal mi mojí zástěru.

"To zní dobře. Můžeš se jít podívat na můj nový byt. Bydlím s Bethy v bytě u klubu." Jimmyho obočí vystřelilo nahoru. "Neříkej. No, no, no ty si ale žiješ."Zavázala jsem si zástěru a zastrčila si blok a tužku do přední kapsy. "Vezmu si první kolo jestli připravíš saláty a uděláš ledový čaj." Jimmy mrkl. "Dohodnuto."

Zamířila jsem ven do jídelny a jediní hosté tam naštěstí byli jen dva postarší džentlmeni, které už jsem předtím viděla, ale nepamatovala jsem si jejich jména. Zapsala jsem si objednávky a oběma jim nalila kávu, než jsem se vrátila zpátky zkontrolovat saláty.

Jimmy pro mě měl dva už udělané a držel je v rukách, když jsem vešla do kuchyně. "Tady máš, kočko" řekl."Díky krasavče, odpověděla jsem a nesla saláty do jídelny. Doručila jsem saláty a vzala si nápojovou objednávku od dalších hostů. Pak jsem šla dozadu pro jejich perlivou vodu a jarní vodu s citrónem. Tady kolem si nikdo neobjednával jen vodu.

Když jsem se tam dostala, Jimmy akorát vycházel z kuchyně. "Zrovna jsem viděla dvě ženy, které vypadaly, že zrovna přišly z tenisových kurtů. Myslím, že jsme viděla Hilary...není dnes hosteska? Každopádně myslím, že jsem jí dnes viděla mluvit s víc hosty, takže by tam měl být stůl čekající na přivítání."

Zasalutoval mi a zamířil do jídelny.

Rychle jsem dokončila přípravu speciálních vod a položila si na tác dvě objednávky krabých sušenek, o které mě cestou nějaký muž požádal a pak jsem se vracela do jídelny, když mojí pozornost upoutal Jimmyho zpanikařený výraz. "Vezmu to," řekl a sáhl pro můj tác."Ani nevíš kam to patří. Můžu nosit tácy, Jimmy," odpověděla jsem a obrátila oči v sloup. Dokonce ani nevěděl, že jsem těhotná a začínal být hlupák...

A pak jsem ho uviděla...nebo je. Jimmy nebyl hlupák. Chránil mě. Alexova hlava se nakláněla dopředu, zatímco říkal něco, co mu na tváři způsobovalo intenzivní vážný výraz. Ta žena měla dlouhé, tmavé vlasy. Byla nádherná. Lícní kosti měla vysoké a dokonalé. Dlouhé husté řasy jí rámovaly tmavé oči. Budu zvracet. Tác mi zarachotil a Jimmy ho ode mě vzal. Nechala jsem ho. Upustila bych ho.

On nebyl můj. Ale...nosila jsem jeho dítě. Nevěděl to. Ale...miloval se se mnou, ne šukal mě v Bethyně koupelně jen před třemi dny. To bolelo. Tak hrozně. Polkla jsem, ale hrdlo jsem měla sevřené. Jimmy mi něco říkal, ale nerozuměla jsem mu. Nebyla jsem schopná nic dělat, jen na ně zírat. Naklonil se k ní tak blízko jakoby nechtěl, aby někdo slyšel co říká.