16 chapter

231 19 2
                                    

Alex otevřel dveře a ustoupil, takže jsem mohla vejít první. Šla jsem dovnitř a zamířila do kuchyně. "Tvůj pokoj je teď nahoře," řekl Alex, prolamujíc ticho. Věděla jsem to. Ale byla jsem prostě myšlenkami jinde. Otočila jsem se a šla ke schodům. Alex mě nenásledoval. Chtěla sem se ohlédnout a podívat se co dělá, ale nemohla jsem. "Snažil jsem si od tebe držet odstup." Jeho slova zněla zklamaně, bolestivě. Zastavila jsem se, otočila a ohlédla se na něj. Stál na spodním schodě a díval se na mě. Z bolestného výrazu v jeho tváři mě bolelo srdce. "Tu první noc jsem se tě snažil zbavit. Ne protože, bych tě neměl rád." Tvrdě a hořce se zasmál. "Ale protože jsem věděl. Věděl jsem, že se mi dostaneš pod kůži. Věděl jsem, že nebudu schopný držet se dál. Možná jsem tě v tu chvíli trochu nenáviděl, kvůli slabosti, kterou budeš schopná ve mně objevit." vysvětloval mi. "Co je tak špatně na tom, že o mě máš zájem?" zeptala jsem se, potřebovala jsem, aby mi odpověděl alespoň na tohle. "Protože nevíš všechno a já ti to nemůžu říct. Nemůžu ti říct Zouina tajemství. Jsou její. Miluju jí, Chloe. Miluju jí a chráním celý život. Je to moje malá sestřička. To je to co dělám. I když tě chci víc než jsem chtěl cokoli ve svém životě, nemůžu ti říct její tajemství." Každé slovo, co mu vyšlo z pusy znělo jakoby z něj bylo vyrvané. Zoe byla opravdu jeho sestra a já dokázala pochopit tento druh loajality a lásky. Pokud bych mohla, zemřela bych pro svojí . Byla jen o patnáct minut mladší, ale udělala bych vše co by ode mě potřebovala. Žádný kluk, nebo další city by mě nepřiměly jí zradit. "Chápu to. Je to v pořádku. Neměla jsem se ptát. Mrzí mě to." Mrzelo mě to. Vetřela jsem se do života jemu i jeho sestře. Očividně vše co Bethy věděla, vědět neměla. Pokud si Bethy myslela, že pro nás Alexova potřeba chránit sestru bude problém, mýlila se. Alex pevně zavřel oči a něco zamumlal. S něčím se vypořádával. Možná to přineslo zlé vzpomínky. I když jsem moc chtěla jít dolů a obejmout ho, věděla jsem, že zrovna teď nejsem vítaná. Tohle jsem podělala. "Dobrou noc, Alexi" řekla jsem a šla nahoru po schodech.

 Tentokrát jsem se neohlédla. Šla jsem rovnou do pokoje. S těmihle okny jsem se nemohla splést, že je ráno. Nepotřebovala jsem ani budík. Slunce mě vzbudilo hodinu před odchodem. Teď když jsem měla koupelnu hned u sebe a víc místa, jsem se snadno osprchovala a oblékla. Nebyla jsem v náladě jíst dnes ráno Alexovo jídlo. Vůbec jsem neměla náladu jíst, ale měla jsem dnes dvě směny, takže jsem něco zakousnout potřebovala. Mohla bych se stavit v kavárně pro trochu kofeinu a muffin. Krátká černá sukně a bílá košile, které jsme museli nosit, když jsme obsluhovali v klubové jídelně, byli naše zodpovědnost udržovat v čistotě a vyžehlené. Včera jsem strávila pár volných hodin žehlením. Jakmile sem byla v teniskách, zamířila jsem dolů. Dole jsem zatím neslyšela žádnou aktivitu, takže jsem věděla, že  není vzhůru. Pro jednou jsem byla vděčná, že mu nemusím čelit. Teď když jsem se na události včerejší noci vyspala jsem byla v rozpacích. Nejen že jsem Alexe nechala dotýkat se mě na místech, kde se mě předtím nikdo nedotkl, ale pak jsem otočila a chovala se jako bláznivá slídivá mrcha. Potřebovala jsem se mu omluvit , ale nebyla jsem na to ještě připravená. Tiše jsem za sebou zavřela přední dveře a zamířila k náklaďáku. Alespoň že dnes nebudu do tmy doma. Nemusím se Alexovi postavit přinejmenším dvanáct hodin. Jimmy už byl v zástěře v místnosti pro zaměstnance, když jsem dorazila. Blýskl na mě úsměvem a pak našpulil rty. "Ech, ach, vypadá to, že tu měl někdo zlý ráno." mračil se na mě. Nemohla jsem Jimmymu vykládat o svých problémech. Také tyhle lidi znal. Musela jsem si to nechat pro sebe. "Nespala jsem dobře" odpověděla jsem. Jimi si odfrkl. "Styď se. Spánek je tak krásná věc." Souhlasně jsem kývala a zapsala si příchod. "Dneska jsem v tom sama?" zeptala jsem se. "Samozřejmě. Musela jsi na to přijít, když jsi mě sledovala dvě hodiny. Dneska tím profrčíš jak letní vánek." Byla jsem ráda, že si to někdo myslí. Popadla jsem druhý objednávkový tablet a tužku a strčila si je do kasy černé zástěry.

"Čas snídaně," řekl s mrknutím Jimmy a otevřel dveře vedoucí do jídelny. "Ach, vypadá to, že šéf s přáteli jsou u stolu šest. Ačkoliv se mi líbí očumovat jim jejich fajnový zadky, budou preferovat tebe. Já si vezmu ranní tenisové maminy na desítce. Dávají dobrý spropitné." Čekání na Aidena a jeho kamarády nebylo dnes ráno něco, do čeho by se mi chtělo. Ale nemohla jsem se s Jimmym hádat. Měl pravdu. Dostával lepší dížka od žen. Milovaly ho. Zamířila jsem k jejich stolu. Aiden zvedl pohled, aby se setkal s mým a usmál se. "Tady vypadáš líp," řekl, když jsem se postavila vedle nich. "Děkuji. Je tu mnohem chladněji," odpověděla jsem. "Přestěhovali jste Chloe. Budu tu muset začít jíst víc jídla," řekl kudrnatý blonďák. Pořád jsem neznala jeho jméno. "To bude velmi dobré pro obchod," souhlasil Aiden. "Jaká byla noc venku s Bethy?" zeptal se Derek s lehkou hranou v hlase. Dával mi problémy s Bethy za vinu, zřejmě. Bylo mi to jedno. Co mě se týkalo, byl poslední ryba v rybníku. "Užily jsme si to. Co vám můžu donést k pití?" zeptala jsem se, měníc téma. "Kávu, prosím," ozval se blonďák. "Dobře, chápu. Mimo limity. Holčičí kód a všechny tyhle sračky. Chci pomerančový džus," odpověděl Derek. "Pro mě taky kafe," řekl Aiden. "Hned se vrátím s vašimi nápoji," řekla jsem, otočila se a uviděla další dva stoly s hosty. Jimmy pomáhal jednomu ze stolů, takže jsem zamířila k dalšímu. Jen vteřinu mi trvalo si uvědomit, kdo u stolu sedí. Nohy se mi přestaly hýbat, když jsem sledovala Zoe přehodit si dlouhé blond vlasy přes rameno a pak se zamračila mým směrem. Ohlédla jsem se na Jimmyho, který dokončoval objednávky druhého stolu. Byla jsem hloupá. Je to Alexova sestra. Přinutila jsem nohy k pohybu a došla ke stolu. Seděly tam spolu s další holkou. Tu jsem ještě neviděla. Byla stejně oslnivá jako Zoe. 

"Nechávají tu tu poslední dobou pracovat každého. Musím říct Aidenovi, aby promluvil s jeho tátou o pečlivějším výběru zaměstnanců," protáhla pomalu Zoe poněkud hlasitě. Tváře se mi zahřály a věděla jsem, že jsem zrudla. Právě teď jsem potřebovala dokázat, že to zvládnu. Zoe mě z neznámého důvodu nenáviděla. Pokud jí ovšem Alex neřekl, že jsem strkala nos do jejích věcí. To k němu moc nepasovalo, ale znala jsem ho tak dobře? Ne. "Dobré ráno, můžu vám donést něco k pití?" zeptala jsem se co nejzdvořileji. Druhá holka se uchechtla a sklonila hlavu. Zoe na mě zírala jako bych byla něco odporného. "Nemůžeš." Znovu jsem se podívala na Jimmyho, ale byl pryč. Zoe mohla být Alexova sestra, ale byla to korunovaná svině. Kdybych tak strašně nepotřebovala tuhle práci, řekla bych jí ať mi políbí prdel a odešla. "Je tu nějaký problém?" ozval se za mnou Aidenův hlas. Pro jednou v životě jsem za jeho přítomnost byla vděčná. "Ano, je. Najímáš socky. Zbav se jí. Platím za členství příliš na to, abych tolerovala tenhle druh obsluhy." řekla hnusným arogantním tónem. Bylo to protože jsem žila v domě jejího bratra? Taky nenáviděla mého tátu?

Nechtěla jsem, aby mě nenáviděla. Pokud mě bude nenávidět, Alex se mi nikdy neotevře. Tyhle dveře byly pevně zavřené. "Zo, ty jsi tu za členství nikdy neplatila. Jsi tu, protože to dovoluje tvůj bratr. Takže zatáhni drápy, zlatíčko a přenes se přes svoje ego" Aiden luskl prsty a okamžitě k nám přispěchal Jimmy. Musel se během té scény vrátit a já ho propásla. "Jime, mohl bys prosím obsloužit Zoe a Lilly? Zdá se, že Zoe má s Chloe problém a já nechci, aby Chloe byla nucena na ní čekat." Jimmy přikývl. Aiden mě vzal za loket a odvedl mě dozadu do kuchyně. Věděla jsem, že poutáme pozornost, ale v tu chvíli jsem se nestarala. Byla jsem jen extrémně vděčná, že jsem z dohledu zvědavců a oddychla jsem se. Jakmile se za mnou zavřely dveře kuchyně, vydechla jsem zadržovaný dech. "Tohle hodlám říct jen jednou, Chloe. Minulou noc u Alexe jsi mě zazdila. Nemusel jsem se ptát proč. Bylo mi to jasný, když Alex nebyl nikde k nalezení. Vybrala sis a já se stáhl. Ale to co se tu stalo je jen malá ochutnávka. Ta děvka má v žilách čirou zlomyslnost. Je zahořklá a vzteklá, a až přijde čas si zvolit, Alex si vybere jí." Otočila jsem se a zírala na něho, nejistá co tím myslí. Věnoval mi smutný úsměv, pak mi pustil loket a vrátil se zpátky do jídelny. Aiden to tajemství taky znal. Musel. Tohle mě začínalo dohánět k šílenství. Co to bylo za mega problém? 

SecretKde žijí příběhy. Začni objevovat