Secret

9 chapter

Když jsem se dostala domů, bylo u Alexe zaparkovaných pár aut. Aspoň ho nezastihnu při sexu. Teď když jsem věděla, jak dobré jsou jeho polibky a jak pěkný je mít na sobě jeho ruce, nebyla jsem si jistá, jestli bych zvládla vidět dělat ho to někomu jinému. Bylo to směšné. Ale byla to pravda. Otevřela jsem vchodové dveře a vešla. Ze zvukového systému hrála sexy hudba tak nahlas, že se rozlévala do každé místnosti. No každé kromě mojí. Vykročila jsem do kuchyně, když jsem uslyšela ženské sténání. Zvedl se mi žaludek. Snažila jsem se to ignorovat, ale nohy mi zakořenily v mramorové podlaze. Nemohla jsem se hýbat.

„Ano, Alexi, zlato, přesně takhle. Tvrději. Saj tvrději" naříkala. Okamžitě jsem žárlila, a to mě ještě víc naštvalo. Jednou mě políbil a byl tak znechucený, že nadával a utekl. Pohybovala jsem se za zvukem dokonce i když jsem věděla že to je něco, co vidět nechci. Bylo to jako vlaková srážka. Nemohla jsem se nejít podívat, dokonce i když jsem to nechtěla mít vpálené v mozku. „Mmmm ano, prosím dotýkej se mě" prosila ho. Přikrčila jsem se, ale dál se posouvala jejich směrem. Vkročila jsem do obyváku a našla je na gauči. Její vršek byl kompletně svlečený a jedna její bradavka byla v Alexově puse, zatím co si rukou hrál mezi jejíma nohama. Nemohla jsem se na to dál dívat. Potřebovala jsem odtud vypadnout. Hned. Otočila jsem se a spěchala k předním dveřím, nestarajíc se, jestli jsem byla potichu nebo ne. Byla jsem jsem v autě a venku z příjezdovky než se vůbec stihli uvědomit dostatečně uklidnit, aby si uvědomili, že je někdo viděl. Chystal se to dělat přímo tam na gauči kam mohl vejít každý a vidět to. Věděl, že přijdu každou chvíli domu. Fakt chtěl, abych je viděla. Připomínal mi jen to, co mi říkal. Nikdy ho nezažiju. Právě teď jsem ani nikdy nechtěla. Jela jsem městem, naštvaná sama na sebe za plýtvaní benzínem. Potřebovala jsem šetřit. Hledala jsem telefonní budku, ale nikde tam žádná nebyla. Časy telefonních budek byly dávno pryč. Pokud jste neměli mobil, byli jste v prdeli. Stejně jsem si nebyla jistá komu zavolat. Mohla jsem zavolat Thomasovi. Nemluvila jsem s ním, co jsem minulý týden odjela. Normálně jsme si spolu povídali alespoň jednou týdně. Ale bez telefonu to nešlo. Jayovo číslo jsem měla zastrčené v kufru. Ale na druhou stranu, proč bych mu volala? To by bylo divné. Opravdu jsem mu neměla co říct. Zajela jsem na parkoviště u jedné z kaváren ve městě a zaparkovala. Můžu si zajít na kafe a pár hodin si prohlížet časopisy. Pak už možná Alex bude hotový se svým fuck festem. Jestli se mi pokoušel poslat zprávu, obdržela jsem jí hlasitě a jasně. Ne že bych nějakou potřebovala. Sama jsem už zaregistrovala fakt, že prachatí kluci nejsou nic pro mě. Líbila se mi ta myšlenka najít si dobrého kluka s poctivou prací. Takového, který ocení moje červené šaty a stříbrné podpatky. Vyskočila jsem z auta a vykročila směrem ke kavárně, když jsem uvnitř uviděla Bethy s Derekem. Viděla jsem je ve vášnivé diskuzi u stolu, seděli v boxu ve vzdáleném rohu, ale viděla jsem je oknem.

Při nejmenším ho vzala někam na veřejné místo. Budu v ní doufat v nejlepším a nechám to být. Nebyla jsem její matka. Víc, než pravděpodobně byla starší než já. Alespoň starší vypadala. Sama se může rozhodovat, s kým chce ztrácet čas. Slaný vzduch mě zalechtal na nose. Přešla jsem ulicí a místo toho jsem zamířila na veřejnou pláž. Tam můžu být sama. Vlny narážející na tmavý břeh byly uklidňující. Tak jsem šla. Vzpomínala jsem na mamku. Dokonce jsem si dovolila zavzpomínat na sestru, to jsem dělala zřídka, protože ta bolest byla občas příliš. Dnes v noci jsem chtěla rozptýlení. Potřebovala jsem si vzpomenout, že jsem trpěla mnohem horšími věcmi než pitomou přitažlivosti ke klukovi, který absolutně vůbec nebyl můj typ. Nechala jsem si zaplavit vzpomínkami na lepší dny a šla jsem. Když jsem zajela autem zpátky na Alexovu příjezdovku bylo po půlnoci a venku nebyl žádná auta. Ať tu byl kdokoliv, teď byl pryč. Zavřela jsem dveře náklaďáku a zamířila nahoru po schodech. Přední světlo bylo rozsvícené a dělalo dům velikým a děsivým proti tmavé obloze. Přesně jako Alex.