Secret

5 chapter

Slunce bylo mimořádně horké. Carla, moje druhá šéfová, nechtěla, abych si vyčesala vlasy do culíku. Očividně si myslela, že je muži mají rádi rozpuštěné. Bohužel pro mě bylo dnes šílené teplo. Sáhla jsem do chladničky pro kostku ledu, promnula si s ní krk. Jindy bych se ošila, ale teď to bylo příjemné ochlazení, ale netrvalo to dlouho. Byla jsem skoro u patnácté jamky, dnes už po třetí. Ráno nebyl nikdo vzhůru, když jsem vyšla ze svého pokoje. Na baru stály pořád prázdné skleničky a talíře. Bylo mi z toho plýtvání smutno. Včera večer, když jsem přišla, to doma tak dobře vonělo.

Pak jsem vyhodila prázdnou láhev od vína a našla sklenice venku na stole  vedle místa, kde jsem sledovala Rushe s neznámou ženou. Potom, co jsem naskladnila špinavé nádobí do myčky,  jsem jí zapnula a utřela linku a plotnu. Pochybovala jsem, že si toho Rush všimne, ale měla jsem hned lepší pocit, když jsem u něho přespávala zadarmo. Zajela jsem k patnácté jamce ke golfistům, kteří byli mladší. Viděla jsem je už na třetí jamce. Koupili si toho hodně a dávali neskutečné spropitné. Takže jsem držela krok s jejich flirtováním. Nebylo to tak, že by jeden z nich chtěl opravdu randit s holkou od vozíku na golfovém hřišti. Nebyla jsem idiot.

„Tady je" zavolal jeden z kluků, když jsem zajela vedle nich a usmála se. „Ach, moje oblíbená dívka je zpět. Je tu větší horko než v pekle holka. Potřebuju jedno studený, možná dvě" mrkl. Zaparkovala jsem vozík, vystoupila a obešla ho, abych přijala jejich objednávky. „Chceš další Miller pivo?" zeptala jsem se hrdá sama na sebe, že si pamatuju jeho předchozí objednávku. „Jo zlato, to chci" mrkl a přistoupil ke mně blíž, což mi bylo trochu nepříjemné.

„Hej, taky něco chci Dereku, uhni" řekl další kluk a já si držela na tváři stály úsměv, když jsem mu jí podávala a on mi podal dvaceti dolarovku. „Drobné si nech" řekl. „Děkuji" usmála jsem se a podívala se na ostatní kluky. „Kdo je další?" zeptala jsem se. „Já" řekl kluk s kratšími vlasy a modrýma očima, který mával kolem sebe bankovkou. „Ty chceš Coronu,  že?" zeptala jsem se, sáhla do chlaďáku a vytáhla pití, které si předtím objednal. „Myslím, že jsem se zamiloval. Je nádherná a pamatuje si jaký pivo piju, pak mi tu zatracenou věc ještě otevře" řekl a já si myslela, že si mě dobírá po tom, co mi strčil peníze do kapsy. Všimla jsem si, že je to padesáti dolarovka. „Zbytek je tvůj krásko" řekl mi ještě, než se napil. Těmto chlapům nevadilo rozhazovat penězma. Byly to bláznivý dýška, až jsem měla pocit ho odmítnout, ale rozmyslela jsem si to. Pravděpodobně tohle dělají pořád a každé. „Jak se jmenuješ?" ozval se jeden. Otočila jsem se na toho tmavovlasého kluka. „Jsem Chloe" odpověděla jsem, sáhla do ledničky pro drahé pivo, o které si předtím požádal. Sundala jsem víčko a podala mu ho. „Máš přítele Chloe?" zeptal se a vzal si ode mě pití, zatímco mi prstem přejížděl ze strany na stranu po ruce.

„Ehm ne" odpověděla jsem. Nebyla jsem si jistá, jestli by v téhle situaci nebylo lepší lhát. Kluk ke mně o krok přistoupil a podával mi ruku i s penězi uvnitř. „Jsem Aiden. Aiden Baker" představil se. „Je hezké tě poznat Aidene" vykoktala jsem ze sebe odpověď. Intenzivní pohled jeho tmavých očí mě znervózňoval. Mohl být nebezpečný a čpěl drahou kolínskou. Měl zkušené chování. Byl krásný a věděl to o sobě. Proč se mnou flirtuje? „To není fér Aidene. Couvni brácho. Jsi z týhle mimo úplně jen proto, že tvůj tatík vlastní toto místo. Neznamená, že je tvoje a přivlastníš si ji" řekl myslím Derek. Myslím si, že jen vtipkoval. Aiden ale ignoroval svoje přátele a dál byl zaměřený na mě. „V kolik hodin končíš v práci?" zeptal se mě. Ou stop, pokud jsem to správně pochopila, tak Aidenův táta je můj nejvyšší šéf. Nepotřebovala jsem trávit čas s majitelovým synem. To by mohla být velmi, ale opravdu špatná věc pro mě.

„Pracuji až do zavíračky" vysvětlila jsem, podala poslednímu ze čtveřici pití a vzala si od něho peníze. „Proč mě nenecháš tě vyzvednout a vzít tě na něco k jídlu?" zeptal se Aiden. Stál velmi blízko, že bych se ho mohla dotknout, kdybych se otočila. „Je horko. Už teď jsem vyčerpaná. Jedině, co chci, je sprcha a jít spát. Třeba jindy" řekla jsem mu, abych nebyla příliš hrubá. „Bojíš se mě? Ale to nemusíš jsem neškodný" nevzdával se. Ve flirtování mi to nikdy nešlo. Roky se mnou nikdo neflirtoval, nebyla jsem na to zvyklá. Jakmile jsem se rozešla s Thomasem, trávila jsem dny školou a mámou. Neměla jsem čas na nic jiného. „Nebojím se tě, jen nejsem na takové věci zvyklá. To je vše" otočila jsem se k němu čelem. „Jaké věci?" ptal se dál. „Kluci, flirtování.  Alespoň si myslím, že je to flirtování" zněla jsem opravdu jako idiot. Z úsměvu, který se Aidenovi rozlil po tváři, se mi chtělo zalézt pod vozík a schovat se. Byla jsem mimo jejich ligu. „Ano, tohle je rozhodně flirtování a jak je možné, že na takovýhle věci nejsi zvyklá? Jsi sexy" řekl mi a já zčervenala. Potřebovala jsem vypadnout k další jamce, kde byla další banda už v důchodu. „No, byla jsem minulých pár let zaneprázdněná. Jestli, ehm, nic nepotřebujete, ráda se vrátím ke svojí práci" řekla jsem červená až na prdeli. Nikdy jsem se více netěšila na staré dědy, kteří se mnou aspoň neflirtují. „Neskončil jsem s tebou. Ani z daleka ne. Ale právě teď tě nechám vrátit se k práci" řekl mi a odstoupil ode mě. Spěchala jsem k vozíku a sedla si za volant. Jakmile jsem se rozjela, ulevilo se mi.

Dneska jsem si vydělala dost na spropitném, proto jsem se rozhodla se odměnit skutečným jídlem. Zajela jsem k okýnku McDonalds a koupila si cheesburger a hranolky. Šťastně jsem si je snědla cestou zpátky domů k Alexovi. Dnes večer nebyla před domem žádná auta. Dnes na něj nenarazím, jak má sex. Na druhou stranu mohl někoho přivést autem. Vešla jsem dovnitř a zastavila jsem se ve foyer. Žádná televize. Vůbec žádné zvuky, ale dveře byly odemčené. Nemusela jsem používat klíč, co měl schovaný. Dneska jsem se potila. Musím si dát sprchu, než půjdu do postele. Vešla jsem na verandu a zkontrolovala jsem, jestli tam nejsou žádné sexuální eskapády. Dostat se dnes do sprchy bude jednoduché. Vklouzla jsem do pokoje, kde jsem si vzala čisté prádlo. Vyšla jsem ven a nadechla se mořského vzduchu. Tohle byla moje třetí noc tady a ještě jsem se nedostala k moři. Byla jsem tak unavená, že jsem neměla energii tam dolů jít. Šla jsem do koupelny a položila jsem si tam pyžamo, než jsem si zula tenisky. Písek byl pořád teplý od slunce. Šla jsem tmou, dokud jsem nenarazila na okraj vody. Chlad mě vylekal a nadechla jsem se, ale nechala jsem slanou vodu pokrýt nohy. Mámin úsměv, když mi vyprávěla, jak si hrála v oceánu, mi probleskl myslí. Zaklonila jsem hlavu k nebi a usmála se. Konečně jsem tu byla za nás obě.

Do myšlenek se mi vkradl zvuk zleva.  Otočila jsem se a uviděla Alexe. Byl centrum světla ve tmě. Běžel. A znova byl bez trička. Šortky mu visely nízko na úzkých bocích a já byla uchvácená způsobem, jak jeho tělo vypadalo, když ke mně běžel. Nebyla jsem si jistá, jestli se pohnout, nebo skočit. Zpomalil a pak si přišel stoupnout vedle mě. Viděla jsem, jak měl na hrudi kapičky potu. Chtěla jsem se natáhnout a dotknout se ho, ale to bylo nemožné. „Jsi zpátky" řekl, když se několikrát zhluboka nadechl. „Jo,  zrovna jsem přišla z práce" usmála jsem se. „Takže si jí sehnala?" zeptal se mě a dál si mě prohlížel. „Ano, včera" řekla jsem mu. „Kde?" vyzvídal. Nebyla jsem si jistá, jestli mu to chci říkat. Nebyl můj přítel a bylo jasné, že mě nikdy nebude považovat za rodinu. Naši rodiče byli možná manželé, ale my nebudeme nic. „Baker's klub" odpověděla jsem a Alexovi vystřelilo obočí vzhůru a udělal ke mně krok blíž. Vklouzl rukou pod bradu a zvedl mi obličej. „Máš na sobě řasenku" řekl a prohlížel si mě. „Ano, mám„ vytáhla jsem bradu z jeho sevření. Možná mě nechává přespávat u něho doma, ale šahat na mě nemusí anebo může, a to je ten problém. Nevím co u něho chci. „Vypadáš tak na svůj věk" ustoupil a podíval se na moje oblečení. „Jsi vozíková holka na golfovém hřišti" řekl jednoduše a znovu se ke mně podíval. „Jak to víš?" zeptala jsem se ho. Mávl ke mně rukou „Oblečení, těsný. Malý bílý šortky a polotriko. Je to uniforma" Byla jsem ráda za tmu, protože jsem musela jsem být opět červená.

„Daří se ti zasraně vražedně, že jo?" zeptal se pobaveným tónem. Vydělala jsem si pět stovek na spropitném za dva dny. To pro něj nebylo vražedný, ale pro mě ano. Pokrčila jsem rameny. „Uleví se ti, když budeš vědět, že odsud vypadnu za méně než měsíc" řekla jsem mu. Neodpověděl okamžitě. Nejspíš bych měla odejít a osprchovat se. Chystala jsem se něco říct, když ke mně udělal krok. „Nejspíš by mělo. Ulevit se mi. Opravdu kurevsky ulevit. Ale ne. Neulevilo se mi, Chloe" odmlčel se a sklonil se, aby mi něco pošeptal do ucha. „Proč to?"

Chtěla jsem natáhnout ruce a chytit se ho za paže, abych se nesvezla na zem jako hromádka želé. Ale odolala jsem. „Udržuj si ode mě odstup Chloe,  nechceš se dostat příliš blízko. Včerejší noc mě pronásleduje. Vědět, že ses dívala. Dohání mě to k šílenství. Takže zůstaň mimo. Já dělám to nejlepší, co umím, abych se od tebe držel dál" Otočil se a běžel zpátky do domu, zatímco já jsem tam stála a snažila se nerozpustit jako louže do písku. Co tím myslel? Jak věděl, že jsem je viděla? Když jsem viděla, jak se za ním zavřely dveře domu, vrátila jsem se a dala si svoji sprchu. Jeho slova mě držela vzhůru většinu noci.