Secret

23 chapter

Byla jsem sama. Zakryla jsem si oči před ranním sluncem a rozhlédla se po pokoji. Alex tu nebyl. To bylo překvapivé. Posadila jsem se a podívala se na hodiny. Bylo po desáté. Není divu, že není tady nahoře. Prospala jsem celé ráno. Dneska si promluvíme. Chystal se mě pustit dovnitř. Minulou noc jsme měli úžasný sex. Teď jsem potřebovala slova. Vstala jsem a svoje odhozené šortky jsem našla ležet na okraji postele. Alex je musel přinést nahoru, protože jsem si vzpomněla, že jsem je v noci nechala ležet na schodech. Oblékla jsem si je a pak se rozhlédla po tričku. Nedaleko vedle šortek bylo složené jedno z jeho triček, takže jsem si ho oblékla a zamířila dolů. Byla jsem připravená vidět Alexe. Dveře na rodinné straně chodby byly otevřené. Ztuhla jsem. Co to znamenalo? Vždycky bývaly zavřené. Pak jsem uslyšela hlasy. Šla jsem ke druhému schodišti a poslouchala. Po schodech se z obýváku nesl povědomý hlas mého otce. Byl doma. Postavila jsem se na první schod a zastavila. Můžu ho vidět? Bude mě žádat, abych odešla? Ví, že jsem spala s Alexem? Přiměje Zoe svoji matku, aby mě taky nenáviděla? Zatím jsem neměla čas na všechno tohle přijít.

Táta řekl moje jméno a já věděla, že potřebuju jít dolů a postavit se tomu. Ať se stane cokoliv. Přinutila jsem se sejít schody. Přešla jsem halu a zastavila se, jakmile jsem je jasně slyšela. Potřebovala jsem vědět do čeho hodlám vkročit. "Nemůžu tomu uvěřit, Alexi. Co sis myslel? Víš, kdo ona je? Co pro tuhle rodinu znamená?" to promluvila jeho matka. Nikdy jsem se s ní nesetkala, ale věděla jsem to. "Nemůžeš jí z toho vinit. Ještě nebyla ani na světě. Nemáš tušení, čím vším si prošla. Čím ON jí protáhl." Alex byl vzteklý. Vykročila jsem ke dveřím, ale zastavila jsem. Čekala jsem. Co jsem pro tuhle rodinu znamenala? O čem to mluvila? "Nezačínej se povyšovat. Byl jsi to ty, kdo šel a našel mi ho. Takže čímkoliv ji nechal projít," odsekla, "jsi začal všechno ty. Pak jdeš a vyspíš se s ní? Opravdu Alexi? Můj bože, na co jsi myslel? Jsi přesně jako tvůj otec." Natáhla jsem ruku a pro oporu se chytla rámu dveří. Nevěděla jsem, co přichází, ale změlčil se mi dech. Cítila jsem, jak mi v hrudi narůstá panika. "Pamatuj si komu tenhle dům patří, matko" Alexovo varování bylo jasné. Jeho matka se hlasitě zachechtala. "Věřil bys tomu? Otáčí se proti mně kvůli holce, co sotva zná. Normane, musíš něco udělat." řekla mu Alexova matka. Nastalo ticho. Pak si můj otec odkašlal. "Je to jeho dům, Char. Nemůžu ho k ničemu nutit. Měl jsem tohle čekat. Je příliš jako její matka." Řekl otec. "Co má tohle znamenat?" zaburácela žena. Otec si povzdychl. "Tohle už jsme probírali. Důvod, proč jsem tě kvůli ní opustil byl, protože v sobě měla tu přitažlivost. Zdálo se, že ji nemůžu nechat jít -"

"Tohle VÍM. Nechci to slyšet znova. Tak strašně moc jsi jí chtěl, že si mě opustil těhotnou s hromadou svatebních pozvánek ke zrušení." řekla. "Zlatíčko, uklidni se. Miluju tě. Jen jsem vysvětloval, že Chloe má charisma po matce. Je nemožné nebýt k ní přitahovaný. A ona je k tomu stejně tak slepá jako byla její máma." "BRRR! Copak mě ta ženská nikdy nenechá na pokoji? Bude mi vždycky ničit život? Je mrtvá, pro rány boží. Mám muže, kterého miluji zpátky a naše dcera má konečně svého tátu a teď tohle. Ty jdeš a vyspíš se s touhle, touhle holkou!" Měla jsem ochromené tělo. Nemohla jsem se hýbat. Nemohla jsem se zhluboka nedechnout. Pořád jsem snila. Ještě jsem se neprobudila. Pevně jsem zavřela oči a nutila se vzbudit se z tohohle hnusného a zvráceného snu. "Ještě jediné slovo proti ní a donutím tě odejít." Alexův tón byl chladný a tvrdý.

"Charlotte, miláčku, prosím uklidni se. Chloe je hodná holka. To že je tady není konec světa. Potřebuje někde zůstat. Tohle už jsem ti vysvětloval. Vím, že nenávidíš Rebeccu, ale byla to tvoje nejlepší kamarádka. Byly jste kamarádky od dětství. Dokud jsem nepřišel já a všechno nezničil, byly jste jako sestry. Tohle je její dcera. Měj trochu soucitu." řekl jí otec. Ne. NE. Ne. Ne. Ne. To jsem právě neslyšela. Tohle není skutečný. Moje máma by nikdy nikomu nepřekazila svatbu. Nikdy by nepřiměla tátu opustit těhotnou ženu s jeho dítětem. Moje matka byla sladká soucitná žena. Nikdy by nic z toho nepřipustila. Nemůžu tu stát a poslouchat je, jak o ní takhle mluví. Všichni se mýlili.