4 chapter

295 20 8
                                    

Pod stěračem na autě jsem měla zastrčený vzkaz. Vytáhla jsem ho ven a četla. „Nádrž máš plnou J-". Jay mi doplnil benzín? V hrudi jsem měla teplo. To bylo od něho hezké, ale hned jsem si vzpomněla na Alexova slova vyžírka. Musím mu to pak hned zaplatit, jakmile dostanu svůj první šek s výplatou, teda pokud najdu práci. Venku bylo pořád několik aut, ačkoliv ne tolik jako minulou noc. Přemýšlela jsem, kdo všechno zůstal na noc. Budou tady vždycky? Dneska ráno jsem neviděla nikoho krom Alexe a holky, kterou vyhodil. Alex nebyl moc milý člověk, ale byl fér. Jen se ho budu muset naučit přehlížet. Mělo by to být dost snadné. Nečekala jsem, že se kolem mě bude Alex často pohybovat. Nezdá se, že by byl v mojí přítomnosti rád.

Rozhodla jsem dostat práci tady poblíž, tím bych moc neutratila za benzín a mohla jsem se rychleji odstěhovat z jeho domu. Našla jsem první noviny, vzala tužku a kroužkovala různé nabídky práce. Dvakrát práci servírky v místních restauracích a stavila jsem se tam na pohovor. Měla jsem pocit, že mi z jedné nebo z obou zavolají, ale nebyla jsem jistá, jestli chci v jedné pracovat. I když budu, pokud to bude jediné k dispozici. Jen se zdálo, že tam budou nejlepší dýška a v takovéhle práci budou potřeba. Ještě jsem si koupila řasenku, když už tam místo práce bylo obsazené. Pak jsem byla v kanceláři pediatra kvůli práci na recepci, ale chtěli zkušenosti, které já neměla.

Zbývala mi poslední zakroužkovaná práce, kterou jsem odkládala, protože jsem předpokládala, že bude těžší ji dostat. Obsluha v místním country golfovém klubu. Platili sedm dolarů na hodinu plus dýška, která by měla být mnohem lepší. Mohla bych bydlet ve vlastním, dříve i pojištění bylo skvělé. Inzerát říkal, abych se přišla hlásit do hlavní kanceláře v klubové budově za golfovým hřištěm. Sledovala jsem ukazatele a zaparkovala vedle drahého Volva.

Upravila jsem zpětné zrcátko, abych si zkontrolovala tvář. Nanesla jsem si řasenku jen trochu. Maskara mi přidala trochu na věku. Rukou jsem si pročesala vlasy a řekla rychlou modlitbičku. Ještě jsem se převlékla z kraťasů do šatů, když mi Alex říkal, že v tom vypadám jako dítě. Zdálo se, že to trochu pomohlo. Vypadala jsem starší. Neobtěžovala jsem se zamknout auto. Tady nehrozila krádež, ne když většina aut stála přes 70 tisíc dolarů. Do kanceláře vedlo pár schodů. Naposledy jsem se zhluboka nadechla, otevřela dveře a vstoupila dovnitř.

Když jsem vstoupla dovnitř, žena, co byla za stolem si mě prohlížela. „Jsi tu kvůli práci?" zeptala se. „Ano madam" odpověděla jsem. „Dobře, líbíš se mi. S takovou tvářičkou budou členové přehlížet chyby. Umíš řídit golfový vozík a otevírat piva?" zeptala se a já kývla. „Jsi přijatá. Potřebuji někoho hned. Pojď za mnou, převlékneme tě do uniformy" tahala mě do jiné místnosti. Nehádala jsem se sní. Když mě potřebovala, budu ráda. „Máš šortky velikosti 3? Tvůj vršek bude menší, než nosíš. Muži to budou milovat" řekla. Aha, mluvila o mých prsech. Popadla věci a podala mi je. „Je to malý triko, jsme prvotřídní zařízení, ale naši muži se taky rádi dívají. Nedělej si starosti o papíry, po práci budu mít pro tebe vše připravené. Dělej to týden, dělej to dobře a uvidíme. Třeba tě dáme i dovnitř, tam nám taky chybí zaměstnanci. Teď se převlékni, počkám na tebe venku a vezmu tě k nápojovému vozíku" řekla mi a šla pryč.

O dvě hodiny později jsem dvakrát zastavila na všech osmnácti jamkách golfového hřiště a vyprodala všechno pití. Všichni golfisté se mě ptali, jestli jsem nová a komentovali můj vynikající servis. Nebyla jsem idiot. Viděla jsem, jak se po mně koukají. Naštěstí se zdálo, že jsou opatrní, aby nepřekročili hranice. Šéfka vystrčila hlavu. „Už jsi zpět?" zeptala se. „Jo, došlo mi pití madam" odpověděla jsem jí. Nadzvedla obočí. „Všechno?" zeptala se. Jen jsem přikývla. „Věděla jsem, že budeš dobrá," řekla mi. Nevěděla jsem, co říct. Zase narážela na mě. Ale spíše to bylo, že pokaždé, co mě hráči uviděli přijíždět, si ulevili. Venku bylo zatracený horko. „Pojď, ukážu ti sklad. Musíš obsluhovat, dokud nezapadne slunce. Pak přijď zpátky, dám ti ty papíry" řekla a vedla mě ke skladu.

Už byla tma, když jsem dorazila k Alexově domu. Byla jsem pryč celý den. Extra auta už odjela. Dveře garáže na tři auta byly zavřené a před nimi stál drahý kabriolet. Ujistila jsem se, že parkuji s náklaďáčkem daleko, kdyby přijeli zase nějaká auta. Byla jsem unavená ze slunce. Chtěla jsem jenom postel, ne mít problémy, že někomu překážím. Nevěděla jsem, jestli mám klepat, ale snad tu teď bydlím, nemusím klepat pokaždé, co vejdu. Otočila jsem klikou a vešla jsem dovnitř. Hala byla prázdná a překvapivě čistá. Někdo už ten nepořádek posbíral. Dokonce i mramorová podlaha se leskla. Z velkého obýváku jsem slyšela televizi. Nebylo tam moc dalších zvuků. Šla jsem do kuchyně. Čekala na mě postel. Opravdu bych si ráda dala sprchu, ale ještě jsem nemluvila s Alexem, kterou koupelnu smím využívat. Dnes jsem ho už nechtěla rušit. Zítra se prostě zase vyplížím a použiju tu samou co dneska.

Do nosu mě uhodila vůně česneku a sýru, když jsem vstoupila do kuchyně. Žaludek mi zakručel na odpověď. V kabelce jsem měla arašídové máslo s krekry. A malé mléko. Vydělala jsem si nějaké peníze na dýškách, ale nemohla jsem plýtvat za jídlo. Potřebovala jsem šetřit všechno, co jsem mohla. Na sporáku byla špinavá pánev a láhev vína na lince. Alex měl společnost. Zvenčí se ozýval sten s následně hlasitým zvukem. Přešla jsem k oknu, ale jakmile měsíční svit ozářil Alexův zadek, ztuhla jsem. Měl opravdu hezký zadek, i když jsem vlastně žádný zadek nikdy předtím neviděla. Nechala jsem oči putovat vzhůru po jeho zádech a tetování, které je pokrývalo. To mě překvapilo. Nemohla jsem říct, co je to přesně za znak. Měsíční světlo nestačilo... hýbal se. Pohyboval boky dopředu a dozadu. Všimla jsem si dvou dlouhých nohou přitisknutých k jeho bokům. Znova se ozval hlasitý nářek, když zrychlil tempo. Zakryla jsem si pusu a udělala krok dozadu. Alex měl sex. Venku. Na verandě.

Nemohla jsem se od toho odvrátit. Rukama chytil nohy po obou stranách a víc je rozevřel. Hlasitý výkřik způsobil, že jsem nadskočila. Na zádech se mu objevili dvě ruce a dlouhé nehty se mu zaťaly do tetování pokrývajících opálenou pokožku. Neměla bych se na to dívat. Potřásla jsem hlavou, abych si jí pročistila. Nemohla jsem na Alexe myslet tímto způsobem. Vidět ho mít skutečný sex mi dělalo vtipné věci se srdcem. Nebylo to tak, že bych chtěla být jedna z těch žen, co s němi měl sex, a pak je odkopne. Vidět takhle jeho tělo a poslouchat, jaký v holce dokáže vyvolat pocity, ve mně vzbuzovala trochu žárlivost. Nikdy jsem tohle nepoznala. Být ve dvaceti pořád panna, je smutný. Tom říkal, že mě miluje, ale když jsem ho nejvíce potřebovala, chtěl holku, která se za ním v noci vyplíží a bude s ním mít sex, aniž by se strachovala o nemocnou mámu. Chtěl normální středoškolské zkušenosti. Já mu v tom bránila, a tak jsem ho nechala jít.

Když jsem sem včera ráno odjížděla, prosil mě, abych zůstala. Prohlašoval, že mě miluje. Že se přeze mě nikdy nedostane. A že každá holka, se kterou kdy byl, byla jen chudá náhražka. Nemohla jsem tomu všemu věřit. Tolik nocí probrečených. Ootřebovala jsem někoho, kdo by mě držel. A on tam tenkrát nebyl. Nerozuměl tomu, co je láska. Zavřela jsem dveře svojí ložnice a zhroutila jsem se na postel. Ani jsem nestáhla přikrývky. Potřebovala jsem spát. Ráno v devět musím být v práci. Pro sebe jsem se usmála, protože jsem byla vděčná. Měla jsem práci.

SecretKde žijí příběhy. Začni objevovat