Rodina

Autonehoda

Stefano i Marco se ji pokoušeli ještě dostihnout, ale Valentina nastartovala a prudce vyjela.
,,Do háje! Jedu za ní,” navrhl Marco, který se cítil provinile.
,,Dobře, já najdu její matku,” souhlasil otřesený Stefano a vrátil se dovnitř a zatímco jeho syn vyrazil za Valentinou, on začal hledat vdovu po Federicovi.
,,Leonor, Valentina už to ví. Slyšela nás o tom mluvit a pak odjela pryč,” spustil Stefano.
,,Cože? Jak slyšela? Komu jsi o tom řekl?” ptala se zaskočeně žena.
,,Mluvili jsme o tom s Marcem,” odpověděl Stefano.
,,A jsi si jistý, že to slyšela?” ujišťovala se ještě vdova.
,,Ano, musela to slyšet. Vypadala vyděšeně, upustila sklenici a pak rychle odjela tvým autem,” vyprávěl muž.
,,Sakra,” povzdechla si Eleonor, která byla přesvědčená, že teď už se k ní dcera jistě nevrátí.
,,Musíme ji najít,” vyskočila rychle žena a chtěla zajistit, aby Val zase nezmizela do zahraničí jako minule.
,,Není třeba, Marco jel za ní. Uklidni se. Zavolám, jak na tom je,” pravil Stefano, vytáhl mobil a snažil se dovolat synovi.
,,Marco, jak to vypadá?” ptal se do telefonu.
,,Tati...nestihl jsem ji zastavit...srazila se s nějakým autem...bylo to rychlé.”
,,Co to říkáš?” ptal se zaskočeně Stefano, který se obával toho nejhoršího.
,,Měla nehodu. Nevím, jak na tom je. Jedu do nemocnice. Dám vědět, jakmile se něco dozvím,” pravil Marco a zavěsil.
,,Co se děje? Kde jsou?” ptala se vystrašeně Leonor, když zahlédla zničený výraz ve Stefanově tváři.
,,Valentina měla nehodu, vezou ji do nemocnice,” odpověděl těžce muž.
,,Cože? Hned jedeme za ní!” křikla žena a vykročila ke vchodu.
,,Uklidni se. Je u ní Marco. Bude v pořádku,” snažil se ji uklidnit Stefano.
,,Kdepak. Musím ji vidět,” odporovala mu stále Leonor.
,,Dobrá, zavolám řidiči, ať pro nás přijede,” svolil muž a opět vytáhl svůj mobilní telefon.

V tu chvíli již byli nevlastní sourozenci v nemocnici a zatímco se lékaři snažili probrat Valentinu z bezvědomí, Marco nervózně kráčel sem a tam. Kladl si výčitky za to, že tak moc mluvil. Přeci mohlo být všechno v pořádku. Jakmile vyšel první lékař z pokoje, kam přivezli Valentinu, ihned mu skočil do cesty.
,,Pane doktore, jak je na tom?” ptal se vystrašeně.
,,Měla štěstí. Bude v pořádku. Probrala se, má jen pár odřenin a naraženin. Nic hrozného,” odpověděl lékař.
,,Můžu za ní?” ptal se dále mladík.
,,Ale jistě,” svolil lékař a pustil jej dovnitř.
Byl to malý pokoj, sotva pro dvě osoby. Jedno z lůžek bylo prázdné a na druhém, blíže u okna ležela zničená Valentina. Vražedným pohledem koukla na příchozího a ihned zrak odvrátila k oknu. Mladík se nedal jen tak odbýt. Sedl si vedle ní a sevřel její dlaň, která trčela z přikrývky. Dívka se ji snažila vysmeknout, ale Marcův stisk byl silnější.
,,Val, já vím, že jsi naštvaná na nás na všechny a máš na to plné právo. Oba ti to chtěli říct a mrzí mě, že ses to dozvěděla tímto způsobem,” snažil se si ji udobřit mladík.
,,Mě mrzí, že jsem se to vůbec dozvěděla,” odsekla plna hněvu Val.