Rodina

Celá rodina pohromadě

Valentinin život se konečně začínal dávat do pořádku, jako když žila v Římě. Pravidelně navštěvovala svoji psycholožku, která jí pomáhala zapomenout na Marca a i její vztah s Dariem jenom kvetl. Byl to konečně muž, který ji mohl udělat šťastnou. Dokonce věděl i o jejích terapiích a plně to respektoval. Po každém sezení ji vyzvedával a potom společně něco podnikly. Tentokrát měla Valentina přichystaný film, na který se chtěla dlouho podívat.
,,Běž nahoru. Jen vezmu něco v kuchyni a hned jsem u tebe,” pousmála se na přítele Val, když se konečně dostali domů a odešla. Dario si zul boty a svižně vyběhl po schodech. Dívka v kuchyni vzala čerstvou pomerančovou šťávu a čokoládu a mířila také do svého pokoje. Když procházela kolem dveří, zaslechla zvonek. Nemohla jen tak otevřít, jelikož měla plné ruce. Sladkost i pití odložila na blízkou skříňku a zatáhla za kliku.
,,Co tady děláš?!” spustila otrávené, jelikož osobu neviděla zrovna ráda.
,,Potřebuji pomoc,” špitla žena na chodníku.
,,Když já potřebovala pomoci, tak jsi mě vyhodila na ulici. Tak si v tom svém sídle plném špinavých peněz i chcípni,” křikla dívka plna záště a pokusila se dveře rychle zavřít. Leonor ji však zastavila a vyžádala si ještě pár vteřin její pozornosti.
,,Potřebuji mluvit se Stefanem,” žadonila.
,,Smůla. Není doma,” odsekla Val a vší silou práskla dveřma. Opět uchopila nádobu i čokoládu, když vtom vyšel ze své kanceláře její otec.
,,Co se stalo? Kdo to byl?” tázal se, jelikož jej její křik vyrušil z telefonátu.
,,Nikdo,” pokoušela se tvářit jakoby nic Valentina.
Stefanovi to nedalo a šel se podívat, zda osobu ještě zastihne. Žena právě vstupovala do svého vozidla, když si všimla muže ve dveřích domu. Rychle změnila své plány a svižným krokem mířila k němu.
,,Co tady chceš, Leonor?” spustil nepříjemně muž.
,,Potřebuji tvou pomoc,” odpověděla žena.
,,Oč jde? Vyklop to,” pokračoval Stefano.
,,Nechal by jsi mě u vás? Přišla jsem úplně o všechno. O firmu, dům, peníze,” naříkala žena.
,,Cože? Jak se to stalo?” zíral na ni udivený Galiano.
,,Federico měl nějaké dluhy. Myslela jsem, že to zvládnu, ale dnes ráno přišli a všechno mi vzali,” fňukala Eleonora.
V tu chvíli ze dveří vyběhla Valentina, která celý rozhovor poslouchala.
,,Jak vzali? To jakože nemám nic? Co moje auto? Věci? A peníze z tátova účtu?” pustila se plna hněvu do matky.
,,Co jsem měla dělat?” povzdechla si žena.
,,Nesnáším tě! Kdyby jsi něco řekla a nevyhnala mě, mohla jsem nějak pomoci! Teď si žij v tom, co jsi si natropila,” žduchla rozčilená dívka do matky a vrátila se zpět do domu.
,,Prosím, Stefano, pomoz mi,” žadonila vdova a snažila se oblomit Stefanovo měkké srdce.
,,Na pár dnů můžeš zůstat ve vile na konci města. Potom uvidíme, jak to bude vypadat,” povzdechl si Galiano, který jí nechtěl udělat to stejné, co ona kdysi jejich dceři.
,,Nechci být v domě sama. Mohla bych zůstat tady?” žádala opět Leonor.
,,Valentina tě nemůže ani vidět a stejně také Lucia,” byl k ní upřímný muž a sám musel uznat, že ani on by s ní nechtěl žít v jednom domě.
,,Stefano, prosím. Chci, aby mi odpustila a aby to mezi námi bylo jako předtím.”
,,Dobře,” povzdechl si muž a ukázal jí cestu k domu.
Jakmile přešli přes práh, ihned už zaslechli Valentinino kvílení.
,,Proč ji sem vedeš? Ať jde pryč!” křičela a Dario za ní se ji snažil uklidnit.
,,Valentino, uklidni se. Tvoje matka bude s námi teď bydlet. Je to jenom na pár dnů,” snažil se ji zklidnit otec.
,,S ní tady nebudu ani minutu,” odsekla Val a chtěla si jít zbalit kufry.
,,Valentino, pojď sem. Běž do auta. Promluvíme si,” přikázal Stefani dceři.
,,Tak já asi raději půjdu,” povzdechl si Dario, který již nechtěl být přítomen další rodinné hádce. Políbil Val na tvář o zmizel ve dveřích.
I dívka protočila panenkama a podle rozkazu otce odešla k jeho autu.
,,Leonor, počkej v obývací místnosti, než se vrátíme. Rebeca ti nabídne něco k pití,” snažil se působit mile muž a poté následoval dceru k autu.

Tu písničku tak miluju 💖💖💖💖💖
Snad bude fungovat.