Rodina

Omluva

Každý následující den chodila po práci Valentina na kopeček, kde se dříve setkávala s Eduardem, ale on se vůbec neukázal. Pokoušela se mu i volat, ale vůbec jí to nebral. Opět se cítila osamělá a začínala upadat do deprese. Rozhodla se proto zajít k Faverovým, u nichž hoch pracoval. Na kole, které si půjčila se dostala k budově a mezi mladíky se snažila najít Eda.
,,Hledáš někoho?" objevil se za ní neznámý hlas.
,,Ano. Nevíš, kde najdu Eduarda?" ptala se cizince.
,,Je támhle," ukázal prstem brigádník.
,,Díky," pousmála se Val a mířila tím směrem.
Eduardo seděl na jedné z mála jabloní v okolí a dělal, že dívku nevidí.
,,Proč ses neukázal? Stalo se něco?" ptala se jej dívka.
Ed nechtěl odpovídat.
,,Ty mě ignoruješ? Co jsem ti sakra provedla?" nerozuměla Valentina.
,,Celou tu dobu jsi mi lhala," ozval se konečně Eduard.
,,O čem to mluvíš?" zarazila se dívka a nervózně polkla.
,,Takže chceš zapřít, že jsi dcera majitele vinice Galiana nebo že ten navoněný týpek s Lamborghini nebyl tvůj milenec?" pustil se do dívky Ed.
Tohle bylo mnohem horší, než dívka čekala.
,,Dobře. Mrzí mě, že jsem ti lhala, ale můžu to vysvětlit. Měla jsem k tomu dobré důvody," bránila se dívka.
,,Poslouchám tvé další lži," odsekl hoch.
,,Prosím, pojď dolů a slibuji, že tohle všechno bude jenom pravda," pŕísahala Valentina.
Mladík přikývl, slezl z větve a stanul před ní. Val si nervózně promnula ruce a spustila.
,,Když jsem žila v Miláně u otce, neměla jsem žádné přátele. Jednou mě pozval ven pohledný kluk jménem Dario. Již od začátku se mi to moc nezdálo, ale byl na mě hodný a já myslela, že mě má upřímně rád. Když jsme spolu chodili, přišly mi fotky na nichž byl s nějakou dívkou. Byla jsem naštvaná a chtěla jim schůzku překazit. On mě však úplně zadupal do země. Řekl mi ošklivé věci a přiznal, že otcova žena mu platila za to, aby se mnou trávil čas. Byla jsem zdrcená a totálně ponížená. Proto jsem přijela sem a proto jsem také zapírala, kdo jsem, aby se tahle situace již neopakovala," vylila si srdíčko Val.
,,Pojď sem," litoval jí Eduard a objal ji.
,,Ten kluk byl blbec. Nezaobírej se tím, co ti řekl," snažil se ji utišit, jelikož poznal, že to v ní vybolalo emoce.
,,Já jsem s tím v pohodě. Jenom lituju toho času, co jsem s ním strávila," pŕiznala dívka.
,,A ten Dario. To byl ten s tím drahým autem? Měl tu drzost se tady ještě ukázat?" zjišťoval mladík.
,,Kdepak. Tohle je zase jiný příběh, který ti také jednou řeknu. Ale chce to čas," povzdechla si dívka.
,,Takže jiný milenec?" nenechal se odbýt Eduardo.
,,To ne. Jen je to komplikovanější," mlžila Valentina, jelikož neměla v plánu mu říct o Marcovi.
,,Ke mě můžeš být vždy upřímná. Nesnáším lež a přetvářku," pousmál se Eduardo.
,,Víš, že ti věřím jako nikomu jinému," přikývla Val a opět se svalila na jeho hruď. Zase si vzpomněla na nevlastníjo bratra. To on pro ni byl ten, kterému důvěřovala. Ale teď je všechno pryč.