Oběd

124 2 0
                                    

I následující den se vypravili Stefano s dcerou společně do práce. Valentina byla šťastná, že oba zmírnili to napětí, které panovalo v Marcově přítomnosti a že spolu konečně začali normálně vycházet. Ráno se dívka ještě stavila pro kávu v jedné z kaváren poblíž. Bylo to pro ni jistější, než další trapný pokus u místního kávovaru.
,,Ťuky, ťuk,” nakoukla do Marcovy kanceláře bez zaklepání.
,,Moje sekretářka mi nese zlatý nápoj,” pousmál se Marco a pohlédl na jeden z kelímků, které nesla Val v ruce.
,,Jedno espresso s mlékem a dva cukry pro našeho výborného ředitele marketingu,” pravila s humorem a postavila před něj jednu z káv.
,,Tohle nevypadá zrovna jako z našeho kávovaru,” upozornil ji s úsměvem hoch.
,,Přišlo mi to snazší. Ve skutečnosti jsem nikdy žádnou kávu nedělala a asi to ani nehodlám měnit a po včerejšku se k tomu místu ani nepřiblížím,” vysvětlovala Val, posadila se naproti něj a upila si svého karamelového latte.
,,Co se stalo, slečno sekretářko? Neříkejte, že neumíte pracovat s kávovarem,” pobavil se Marco.
,,Uhodl jsi a ještě k tomu nehodlám potkávat tvoje bývalé úlovky, jak fňukají,” doplnila dívka.
,,Jaké úlovky?” nachápal mladík a zatím roztrhl oba cukry a nasypal si je dovnitř.
,,Třeba tvoje bývalá sekretářka. Jak říkala, že se jmenuje? Giana? Taková zrzka...” přemýšlela nahlas dcera Leonor.
,,To bude Giada,” povzdechl si hoch.
,,Ach ano, to bude asi ona. Stěžovala si, jak jsi ji využíval a pak když tě omrzela, tak jsi ji vyhodil,” popisovala situaci dále Valentina.
,,Vždyť mě znáš. Nemůžu si pomoci. Nejsem typ na vztahy,” vymlouval se mladík.
,,Samozřejmě, ale pak já se cítím jako další z tvých trofejí a je to opravdu nepříjemné,” stěžovala si brunetka.
,,Prosím už o tom nemluvme. Nikdo o tom vědět nemusí. Jsi moje sestra. Žádná trofej,” snažil se ji zklidnit hoch.
,,V to doufám a užij si espresso,” pousmála se odcházející Valentina.
,,Počkej. Chtěl bych tě ještě o něco požádat. Mám plán, jak všechno napravit. Takže půjdeš se mnou přes poledne na oběd?” tázal se Marco.
,,Když zaplatíš,” žertovala s úsměvem dívka a vypařila se z místnosti. Nad jejími slovy se musel pousmát i sám Marco a poté se konečně pustil do práce.

Začátkem polední pauzy se setkali před Valentininým pracovním stolem a poté společně mířili před budovu, kde na ně čekalo přichystané auto.
,,Nebylo by snazší najíst se v nějaké restauraci poblíž?” lamentovala dívka, když nasedala na místo spolujezdce.
,,Ale to bychom neuskutečnili můj plán,” odpověděl jí Marco, zatímco on zasedl jako řidič.
,,Tak povídej. Co máš v plánu?” vyptávala se Val.
,,Nech se překvapit,” pousmál se hoch a zařadil se mezi ostatní auta v provozu.

O několik minut byli u místa, které vybral Marco. Byla to sypmatická restaurace se slunnou zahrádkou, na kterou dívka svého nevlastního bratra v tichosti následovala. Mladík se ladně proplétal stoly, až se zastavil u jednoho z nich a začal rozmlouvat s ženou, která u něj seděla.
,,Jsem rád, že jsi přišla,” pravil Marco a posadil se vedle ní. Avšak mnohem větší bylo překvapení v očích ženy, když spatřila Valentinu a stejně nepříjemné pocity sdílela i dívka.
,,Proč jsi ji přivedl?” obrátila se na syna Lucia.
,,Asi chtěl strávit poledne s dvěma nejdůležitější ženama svého života,” utahovala si ne zrovna příjemné situace Valentina.
,,Slyšela jsem, že jsi měla tu drzost a hrabala se mi ve skříni,” pokračovala nepříjemně Lucia.
,,Mami, nech to být. Už jsem ti to vysvětloval. Jsme tady úplně kvůli něčemu jinému... Otec pořádá zítra rodinnou oslavu a napadlo nás, že by bylo fajn, kdyby ses tam ukázala. Stále jsi přeci paní domu,” snažil se matku svou matku přesvědčit Marco.
,,A proč mě váš otec nepozve sám? Nehodlám se mu vnucovat. Jen ať si ten svůj večírek užije,” odsekla Lucia.
,,Nechápu, proč mu nemůžete odpustit. Je to pětadvacet let zpátky. Jak na něj můžete být stále naštvaná, když on by pro Vás udělal cokoliv?!” pustila se do ženy ostře Val.
,,Valentino!” snažil se ji uklidnit Marco, kterému nebylo zrovna příjemné slyšet ji takhle komunikovat s jeho matkou.
,,Mám pravdu. Doufám, že až si uvědomíte, že děláte chybu ohledně toho všeho rozruchu kolem mě a rozvodu, nebude už příliš pozdě,” řekla svá poslední slova dívka, poté v stal a ze židle a kráčela pryč.
Zato Marco se snažil svou matku uklidnit, jelikož věděl, že kritiku ze strany dcery svého muže bere dosti těžce.

Ahojky. Doufám, že si užíváte vysvědčení. se oficiálně stala průměrným žákem. Tak snad se to zlepší po prázdninách.

RodinaKde žijí příběhy. Začni objevovat