Rodina

První den v nové práci

Do několika minut byli před firmou. Auto zastavilo přímo před vchodem a oba vystoupili ven. Valentině se před očima vybavila chvíle, když zde stála včera, jako chudá dívka, která přišla žádat o pomoc svého biologického otce.
,,Neboj, bude to v pořádku,” uklidnil ji Stefano a společně vykročili vpřed.
Jakmile vešli dovnitř, podnikatel dceři vše ukazoval, až se nakonec dostali k jejímu novému pracovišti.
,,Tak tohle je tvůj stůl. Přímo před Marcovou kanceláří. Budeš mu vždy k dispozici, vždyť to znáš,” vysvětloval jí Stefano.
,,Ano, chápu. Budu mu dělat kávu, uvádět návštěvy, ukládat dokumenty, zařizovat schůzky a všechno ostatní na co si jen vzpomene,” pravila s úsměvem Val.
,,Otče, čekáš na mě?” křikl na Stefana právě přicházející Marco.
,,Ano, chtěl bych ti představit tvou novou sekretářku. Valentina bude od teď pracovat pro tebe,” pravil Stefano svému synovi.
Valentina se snažila působit mile, ale Marco nebyl z otcova nápadu úplně nadšený.
,,Nic proti, ale nemyslím si, že je nejlepší nápad, abychom spolu pracovali,” nesouhlasil s otcem.
,,Synu, Valentina je moje dítě stejně, jako ty. Snaží se, tak se i ty snaž s ní vycházet. Časem, až nabere zkušenosti, můžeme ji dát na jiné místo. Nebude věčně tvoje sekretářka,” vysvětloval synovi Stefano.
,,Dobře,” souhlasil ne zrovna nadšeně Marco.
,,Takže Valentino, chci středně velké espresso s mlékem a dva cukry. Jo a za chvíli mají volat zákazníci z Japonska, tak mi je přepoj,” začal ji zaúkolovávat Marco a zmizel ve své kanceláři.
,,Neboj, ty to zvládneš,” věřil dívce Stefano a i on zamířil pracovat.
Valentina chvíli nervózně postávala na místě a přemýšlela, když vtom si vzpomněla na své úkoly.
,,Espresso s mlékem a dva cukry,” špitla si pro sebe a ihned se rozeběhla ke kávovaru.
Vlastně nikdy s přístrojem jako byl tento kávovar nepracovala. Vždy to byla ona, komu kávu ostatní nosili. Chvíli si prohlížela jednotlivé knoflíky a přemýšlela, který z nich bude ten správný, když vtom jeden z nich zmáčkl někdo jiný. Val se polekaně ohlédla. Za ní stála dívka s modrýma očima, zrzavým mikádem a také v kostýmku.
,,Středně velké espresso s mlékem a dva cukry?” ptala se s úsměvem.
,,Ano,” odpověděla nervózně Valentina.
,,Jak jinak. Mladý pán snad žádnou jinou kávu nikdy neochutnal,” pravila pobaveně zrzka.
,,Děkuji za pomoc. Jsem Valentina,” představila se dívka.
,,Ano, já vím. Všichni to tady víme. To, co o tobě psali v novinách bylo opravdu příšerné. Jsem Giada. Dříve jsem také pracovala u Marca,” představila se rusovláska.
,,A proč už pro něj nepracuješ?” ptala se ze zvědavosti Valentina.
,,Vždyť znáš Marca. Co jej omrzí, tak pošle pryč,” odpověděla klidně Giada.
,,Celý Marco,” povzdechla si Val, jelikož věděla, jak to Giada myslela a musela uznat, že má pravdu. Vlastně i ona tohle zažila. Raději se vytrhla z dalšího přemýšlení, jelikož byl nápoj hotov. Nalila do něj trochu mléka, hrníček položila na podšálek, vzala lžičku a dva cukry.
,,Ještě jednou děkuji,” pousmála se na dívku s mikádem a jinak mířila k Marcově kanceláři. Ani se neobtěžovala zaklepat. Přeci i tak měla plné ruce a hrdě vstoupila dovnitř, že dokázala udělat svou první kávu. Nápoj na podšálku i s oběma cukry položila před Marca a poté se oddálila.
,,Máš ještě nějaké přání?” ptala se jej.
,,Posaď se,” přikázal jí zamýšlený hoch.
Dívka se trochu zalekla a měla námitky.
,,Ale za chvíli budou volat z Japonska.”
,,Ti počkají. Posaď se,” trval na svém Marco.
Val mu nechtěla dále odporovat, a tak se poslušně posadila naproti něj.
,,Hezký kostýmek. Zase jsi se hrabala někde, kde jsi neměla?” pustil se do ní nepříjemně nevlastní bratr.
,,Říkala jsem ti, že to mám teď s matkou těžké a tvůj otec mi nabídl, ať si půjčím něco od tvojí matky. Neboj, všechno vrátím. Já chápu, že je těžké, když se rodiče rozvádějí, ale je to jejich volba. Tvůj otec tě bude mít vždy rád a ty budeš vždy jeho syn,” snažila se jej zklidnit Val.
,,Ty to nechápeš. Důvod, proč se moji rodiče rozvádějí jsi ty. Ty jsi důvod, proč se vyhýbám svěmu otci,” neudržel se již hoch.
,,Proč všechno svádíš na mě? Vůbec nic jsem neudělala! Copak můžu za to, že moje matka spala s tvým tátou a že tvoje máma se nechce usmířit a raději podala žádost o rozvod?” bránila se dívka.
Marco si těžce povzdechl a snažil se najít slova, jimiž si by Valentině mohl výlet svou zlost.
,,Odpovím za tebe. Ne. Takže zvedni ten svůj pitomej zadek a běž za tátou. A pokud dovolíš, půjdu se věnovat Japoncům,” řekla Val, podrážděně vstala ze židle a se silným prásknutím dveřma opustila místnost.