Rodina

Večer s bratrem

Zastavili o několik stovek metrů dál u jedné kavárny přímo u jezera. Vystoupili a šli dovnitř. Usadili se u jednoho ze stolů a objednali si pití. Valentina se ihned vytratila na toalety, ale na stole nechala svůj mobilní telefon, který začal zvonit. Marco se nenápadně koukl, kdo volá. Poté se otočil, zda se jeho sestra již vrací. Nikde nebyla. Vzal tedy zařízení do ruky a hovor přijal.
,,Prosím?" začal slovy.
,,Kde je Val? Co jsi jí udělal? Nech ji sakra na pokoji!" křičel do mobilu Eduardo, kterému došlo, že ten muž je ten o kterém si vykládali Matteo s ostatními.
,,Mám jí něco vzkázat?" povzdechl si Marco.
,,Dej od ní ruce pryč!" křičel dál mladík.
Marco jej nechtěl dál poslouchat. Hovor ukončil a sestřin mobilní telefon raději vypnul, aby se jí Eduardo nepokoušel volat znova. Stihl jej právě odložit, když se Val vracela.
,,Takže, bráško. Co tady děláš? Ví o tom táta?" usadila se dívka.
,,Je mi skoro třicet. Nemusí vědět o všem, co dělám a už vůbec se mi nemusí starat do života," odpověděl hoch.
,,Wow. Tuhle odpověď jsem nečekala," podivila se Valentina, která pochybovala, že by se Marco otci někdy postavil.
,,Už mnou manipuloval dost... To on mi přikázal, abych odjel. Kéž bych ho neuposlechl," povzdechl si mladík.
,,Proč? Proč tě poslal pryč?" vyptávala se Val.
,,Ty víš," odbyl ji Marco, který se v tom nechtěl dál hrabat.
Valentina chvíli přemýšlela a vzpomněla si na tu fotografii od Julie.
,,Mě honil po psycholožkách a nakonec jsem skončila tady. Upřímně, lidé se zde moc od města neliší, ale Miláno mi začíná chybět," přiznala dívka a upila si své limonády.
,,Zůstanu tu přes víkend. Když budeš chtít, můžeme se vrátit spolu," navrhl Marco.
,,Popřemýšlím o tom," přikývla dívka.
,,A co tvůj přítel? Nechceš ho vzít s sebou?" začal se vyptávat Galiano.
Valentina se lehce pousmála.
,,Ne. Není to tak vážné. On musí dodělat školu a pokud né teď, tak za měsíc se stejně vrátím domů. Nemělo by to budoucnost. Na vztahy jsem prostě smolařka," povzdechla si Val, když si vzpomněla jak dopadl ten poslední.
,,Něco jsem slyšel. Dario?" zalapal v paměti Marco.
,,Jo. Nechci o tom teď mluvit," odsunula téma Val, jelikož se jí to nechtělo znovu vysvětlovat a navíc neměla v úmyslu očerňovat Luciu před jejím synem.
,,Chápu. Mrzí mě, že to nedopadlo," přikývl hoch.
,,Mě ne," doplnila Valentina.

Takhle se spolu vybavovali ještě několik hodin, dokud neusoudili, že je nejvyšší čas vrátit se na vinici.
,,Teď jsi odbočil spatně," dloubla do bratra při jízdě dívka.
,,Vím, co dělám. Už jsem tadyma jednou jel," odvětil Marco a pokračoval v cestě.
,,Jo, ale jenom jednou a za světla," stála si za svým Val.
,,Mám smysl pro orientaci. Když jsem byl v Brazílii, strávil jsem pár dnů v Amazonii," vychloubal se hoch.
,,To že jsi byl dva dny bez wifi připojení z tebe ještě nedělá nového Robinsona," vysmála se mu Valentina.
,,Nebyly to dva dny," bránil se s úsměvem Marco.
,,Tak tři? Nechci tě podceňovat, ale víc by jsi nevydržel," utahovala si z něj stále dívka.
,,Čistě teoreticky to byly dva dny, ale zkus si vydržet déle v tom vlhku a dusnu," přiznal se mladík.
,,Tím myslíš tu průvodkyni, co tam byla s tebou?" žertovala dál Val.
,,Nech toho a raději se koukni před sebe," pousmál se hrdě Marco, když spatřil dům.
,,Měl jsem se s tebou vsadit," doplnil ještě, když zastavoval u příjezdové cesty.
,,Co by jsi tak chtěl?" pousmála se Val a vysedla z vozidla.
,,Něco by se našlo," usmál se hoch a následoval ji.
,,Kde vůbec nocuješ? Domluvil jsi si s Irene pokoj?" ptala se Val, jelikož jí pŕišlo divné, že stále kráčí vedle ní.
,,Ne. S tím mi jistě pomůžeš," odpověděl mladík.
,,Kdepak. Všichni už jistě spí a navíc mě nemá ráda," povzdechla si Val a odemkla vchodové dveře.
,,Tak se vrátím. V okolních vesnicích snad něco seženu i v tuhle noční dobu," přikývl Marco.
,,Dobrý pokus," zasmála se Valentina, která věděla, kam svými slovy míří a že chce, aby jej u sebe nechala přespat.
,,Tak pojď," souhlasila dívka a vyběhla po schodech do svého pokoje. Rosvítila světlo a své věci hodila na postel.
,,Vítej v mém království," pronesla hrdě Val a šla ke skříni.
,,Máš to tu hezké," pronesl ne zrovna předsvědčivě mladík.
Val začala vytahovat náhradní peřiny, které jí sem Irene dala, když vtom si Marco všiml bílé krabice naspodu.
,,Vidím, že jsi dostala můj dárek," usmál se bratr.
,,Velmi vtipné," odsekla dívka a hodila po něm ložní prádlo.
,,Nechceš si to alespoň zkusit?" navrhl s úsměvem hoch.
,,Za tohle spíš na pohovce, takže dobrou," zakroutila hlavou Val a ukázala na krátkou sedačku v koutě. A raději se i v nepohodlných šatech schoulila do své postele a zhasla světlo.
Marco s úšklebkem položil peřiny na gauč a narozdíl od sestry si začal sundávat oblečení. Dobře věděl, že jej Valentina sleduje a nechtěl se otáčet. Košili s kalhotami položil na stolek opodál a i on se zachumlal do přikrývky. Nohy musel skrčit, aby se na pohovku nějak vměstnal a pokoušel se v nepohodlné pozici zavřít oči.

Ahojky, moc bych vám chtěla poděkovat, jelikož kniha konečně dosáhla 1K přečtení. A to jenom díky vám 😘💖💝