Rodina

Rodinné polibky

Valentina se celý večer bavila s vtipným Alessandrem. Po dlouhé době to byl člověk, který ji dokázal rozesmát každičkým slovem. Ze sklenic šampaňského, které spolu vypili už se jí začínala motat hlava. Nejvyšší čas přestat s pitím a dát si nějaký prášek, aby jí bylo opět lépe. Alessandrovi se omluvila a odešla po schodech nahoru do svého pokoje.

Zato Julia s Luciou si tuhle akci moc neužívaly. Marcova matka čekala snad věčnost, než za ní přijde stále ještě její manžel a Julia nutně potřebovala na toaletu, jež byla stále obsazená.
,,Už to nevydržím. Neměla jsem toho tolik pít,” fňukala Julia.
,,No tak, přece se tady neztrapníš. Běž do patra a hned po levé ruce máš toalety. Jen ať tě tam nikdo nevidí. Stefano by nebyl rád, kdyby věděl, že se mu někdo promenáduje po domě,” napomenula ji blonďatá přítelkyně.
,,Neboj, budu tichá, jako myška,” ujistila ji Juls a vydala se ke schodům.

To se už Valentina potácela do svého pokoje pro apatika, když vtom se rozrazily dveře od koupelny a v nich stál Marco.
,,Jak si užíváš večer sestřičko? Alessandro N'rangheta je jistě dobrá partie,” začal nepříjemně hoch a začal dívku tlačit ke zdi.
,,Marco, nech toho, jsi opilý,” snažila se jej zbavit Val narážející na jeho smrtící dech.
Avšak hoch ji neposlouchal. Jednou rukou se opřel o stěnu na kterou byla Valentina přímo nalepená, tou druhou jí začal šmátrat pod sukni a své rty přitiskl na ty její.
,,Přestaň!” snažila se jej zoufale odtlačit dívka.
,,Ty to chceš, já to chci. Není tady žádný problém,” oháněl se argumenty opilý Marco a své rty přesunul k jejímu krku.
,,Marco! Nech toho!” žádala jej dále Val, když vtom zaslechli klapání ženských podpatků směrem dolů ze schodů.
Nevlastní sourozenci se na sebe vystrašeně podívali.
,,Debile!” bouchla Marca do hrudi vystrašená Valentina a konečně se dostala z jeho sevření.
Hoch se z hluboka nadechl a vyběhl zjistit, kdo ta osoba byla a co viděla. Rychle seběhl schody, ale nikoho v blízkosti neviděl.
,,Sakra!” bouchl pěstí do stěny vedle a neklidně šel mezi hosty, aby zjistil, kdo to byl.

Lucii po dalších minutách vyčkávání došlo, že Stefano za ní nepřijde. Proto vzala věci do svých rukou a zamířila ke skupince přátel, ve které se právě nacházel.
,,Bavíte se dobře?” tázala se s velkým úsměvem lidí kolem.
,,Lucio, tebe bych tu opravdu nečekala. Slyšela jsem, že se budete rozvádět. Je to pravda?” spustila ihned jedna z žen okolo.
,,Jak tě to napadlo? Samozřejmě, že ne. Jistě, jsou tady nějaké problémy, ale od toho jsme spolu, abychom je překonávali... A snad vám nebude vadit, když si svého manžela na chvíli odvedu,” pravila mile blondýna a i se Stefanem mířili o pár kroků vedle.
,,Co to bylo za divadlo? Takže my se nerozvádíme nebo co? Už v tom mám nějaký zmatek,” spustil Galiano.
,,Samozřejmě, že ne. Přemýšlela jsem nad tím a vše, co jsem před chvílí řekla, byla pravda. Byla by hloupost se rozvést kvůli staré chybě,” vysvětlovala vše Lucia.
,,Aha. A co taková změna názoru?” nechápal Stefano.
,,Řekněme, že mi tvoje dcera otevřela oči,” pousmála se žena a omotala své ruce kolem krku svého muže.
,,Ty jsi s ní mluvila? Mám se bát?” ptal se nejistě Galiano.
,,Kdepak. Myslím, že ač to je dcera své matky, dokázala bych s ní žít pod jednou střechou,” pravila Lucia.
,,Ani nevíš, jak rád to slyším,” pousmál se Galiano, chytl svou ženu kolem pasu a políbil ji.