Omyl nebo osud?

Pohoda

Jako každý jiný den se Mery s Davidem vydávají do školy, oba bydlí ve stejný baráku i patře.
D: ,,Ahoj Mery." usměje se David a obejme se s ní.
M: ,,Ahoj Daví." usměje se i Mery a obejme ho taky.
D: ,,Mám volnej byt. Máma jede na tejden na služebku."
M: ,,Jo já taky. "
D: ,,Nechceš dneska ke mě? Dáme pizzu zapaříme na playstu a prostě pohoda večer."
M: ,,Jasně. To bude super." usmála se Mery. Vešli do třídy a sedli si do poslední lavice, kde normálně sedí.
A: ,,Čus Dejve. Ahoj Mery." usmál se na ní sladce Adam.
M: ,,Ahoj Áďo." usmála se i Mery.
D: ,,Čus vole."
Adam si sedne do lavice vedle nich.
Učitelka vešla do třídy.
H(olubcová): ,,Dobrý den, posaďte se."
Všichni si sedli.
H: ,,Tak si někoho vyzkoušíme."
D: ,,Tak se dívej, že vybere mě."
H: ,,Tak třebaa." rozhlížela se po třídě. ,,Tak pojď Davide."
Mery se začala smát.
D: ,,Neříkal jsem to?"
David přišel k tabuli.
H: ,,Tak mi něco řekni o OSN jak jsme se včera bavili."
D: ,,No tak OSN je to zkratla organizace spojených národů, vzniká po 2 světový válce v červnu 1945. Má 15 členských států. 10 volených na 2 roky a těch zbylých 5 je stálých."
H: ,,Dobře.. Dokázal by si vyjmenovat ty, který jsou stálý?"
D: ,,Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie."
H: ,,Běž si sednout za 1."
David si sedl do lavice a naklonil se k Mery.
D: ,,Má nějak dobrou náladu ne? Asi si vrzli ze starym."
Mery se začala pochechtávat.
M: ,,Asi jo. A šlo jim to asi velice dobře." oba se začali smát.
H: ,,Hele vy dva vzadu.. Ticho." napomene je učitelka. Dneska jim to ve škole utíkalo rychle.
Škola jim skončila a jdou k Davidovi domu. Mery je domluvená s její mámou, že přespí u Davida.
E: ,,Čau mládeži."
M: ,,Ahoj Evi."
D: ,,Čus.. Vařila si?"
E: ,,Mám na čele napsáno kuchař?"
D: ,,Ne, ale podle toho co je v lednici to vypadá, že si sežrala vlka i s babičkou." šounil David v lednici co si dá k jídlu.
Eva mu dala pohlavek.
E: ,,Nebuď drzej!"
D: ,,Jo furt."
E: ,,Fakt nechápu jak se s nim Mery můžeš bavit.." usmála se na ní.
M: ,,Ke mě se takhle nechová. Chová se ke mě hezky." zasmála se Mery.
D: ,,Protože nejsi moje máma, Mery. Co si dáš k jídlu?"
M: ,,Já se najim doma. Nebudu vás vyžírat ne?" zasmála se Mery.