Omyl nebo osud?

Pevný nervy

O: ,,Proč?"
D: ,,Nechtěl jsem tenkrát dítě. Bylo mi 17 a postaral jsem se sotva sám od sebe natož o to malý. Když jsem viděl, že je tvoje mamka z toho smutná, tak jsem jí řekl, že si to necháme. Nemohl jsem se koukat jak je z toho smutná a doteď mě to mrzí."
O: ,,Ale tak jsem tady ne?"
D: ,,Jo já vim." usmál se David. ,,Ale i tak. Nakonec jsem byl a jsem šťastnej, že ses nám narodil. I když jsme tě měli hodně brzo."
O: ,,A já jsem rád, že mám takový rodiče jaký mám." usmál se Ondra.
David se na něho taky usmál.
Když dodělávali dort, tak bylo něco kolem 9.
D: ,,No dobrý ne?"
O: ,,Jooo mamča bude mít radost. Snad😂."
D: ,,No v to taky doufám😂."
Dort dali do ledničky.
D: ,,Kurva fix tady je takovej bordel."
O: ,,Tak to jdeme uklidit."
Najednou se otevřeli dveře a v nich byla Mery.
M: ,,Proboha tady bouchla bomba ne? 😳" zděsila se, když zahlídla ten bordel.
D: ,,Jeee dobrý ráno lásko." usmál se a dal jí pusu.
O: ,,Ahoj mamí."
M: ,,No ahoj, co jste tady proboha vyváděli?"
D: ,,To je překvapení. Každopádně všechno nejlepší, hodně štěstí, zdraví, lásky, peněz a pevný nervy s náma oběma😂." dal jí pusu a objal jí.
M: ,,Děkuju😂, Daví" usmála se Mery.
O: ,,Taky přeju všechno nejlepší, hodně štěstí, zdraví a lásky." dal jí taky pusu a objal jí.
M: ,,Děkuju Ondrášku." usmála se.
D: ,,Moment."
David s Ondrou odešli a za chvilku se vrátili.
D: ,,Tady máš od nás takový malý dárečky." David vyndal z pozazad obálku a krabičku. Ondra růži a taštičku.
M: ,,Co tam je?"
D: ,,Se podívej."
Mery otevřela obálku a vytáhla letenky.
M: ,,Na Floridu?!" vykulila oči.
D: ,,No."
M: ,,Vždyť to muselo bejt drahý ne?"

A co dostane od Ondry?🤔