Omyl nebo osud?

Budeš zase spokojenej

D: ,,Už jsem tady."
M: ,,Daví, já už nemůžu."
D: ,,To zvládneš lásko. Jsi silná holka." hladil jí ve vlasech.
Do: ,,Až budeš mít kontrakci, tak zatlač co nejvíce to půjde ano?"
M: ,,Ano."
Mery zatlačila.
Do: ,,To je ono. Pojď ještě."
Mery zatlačila znovu."
D: ,,Jsi úžasná, lásko."
Do: ,,Tak pojď."
Mery tlačila co jí síly stačily.
Do: ,,Odpočiň si, ale už vidím hlavičku."
D: ,,Už jenom chvilinku a je tady s náma prďolka."
M: ,,Už nemůžu,Daví." rozbrečela se Mery.
D: ,,Rád bych ti pomohl, ale nevím jak."
M: ,,Pomáháš mi, že tady vůbec jsi."
Do: ,,Můžeme?"
Mery přikývla a zatlačila.
Najednou byl slyšet pláč.
Doktor jí malýho položil na hruď.

David jakmile uviděl malýho, tak se rozbrečel a Mery taky..
D: ,,Děkuju, děkuju, děkuju." dal jí pusu do vlasů."
M: ,,Já děkuju tobě."
Se: ,,Já vám ho jenom poupravím a hned vám ho dám."
Malýho si vzala a odnesla.
D: ,,Jsi prostě dokonalá. Děkuju za všechno." políbil jí David.
M: ,,A já děkuju, že si to se mnou vydržel.
Se: ,,Dneska je 2.11., narodil se ve 12:21, a má 3070g a 45cm." 
D: ,,Je úžasnej."
M: ,,To jo a má hezký tmavý vlásky."
Potom Mery převezli na pokoj. David mezití zavolal Míše a Evě, že už se malej narodil.
D: ,,Tak se prospi, já potom přijdu a zkusím i s Ondráškem."
M: ,,Dobře."
D: ,,Tak dobrou a děkuju." usmáli se na sebe a dali si pusu.
Mery za chvilku spala jak dudek.
Asi za 4 hodiny se vzbudila a David už tam byl i s maličkým v zavinovačce a spokojeně si mrňousek u Davida chrupkal a držel ho malinkatou ručičkou za prst.
D: ,,Ahoj." usmál se David.
M: ,,Ahoj."
Dali si pusu.
D: ,,Sestra mi řekla, že ho máš zkusit nakojit."
M: ,,Tak mi ho dej."
David dal opratrně malýho Mery a ten začal malinko kňourat.
M: ,,Já vím, já vím, ale dám ti papání a budeš zase spokojenej, neboj." dala si ho k prsu a čekala jestli se chytí. Naštěstí se hned chytil a tahal jak šílenej.