Omyl nebo osud?

Davide...

David s Mery snídali sami. Ondra tam už nebyl, vyrazil do školy dřív. Dary si s nim chtěli promluvit, ale udělají to, až odpoledne.
Mery s Davidem mají do 5. Ondra má do půl 2. Když se vracel ze školy, tak koupil Mery kytku a šel na urgent. Na příjmu seděla Mery, Vali i Lucka.
L: ,,Hele Ondra ti jde."
Lucka i Vali ví co se u nic dělo a děje
Mery se otočila a viděla Ondru i s kytkou.
O: ,,Ahoj mamí."
M: ,,Ahoj." řekla ještě trošku naštvaně.
V+L: ,,Ahoj."
O: ,,Ahoj." koukl se na obě dvě a potom se otočil na Mery.
O: ,,Ta.." zasekl se. ,,Ta je pro tebe. Chtěl jsem se ti ještě jednou omluvit za to, co jsem tobě i taťkovi vyvedl a mrzí mě to. Promiň.." podal jí kytku.
Mery si jí vzala a musela se usmát. Ondra se tvářil úplně přesně stejně jako David, když se stydí nebo se omlouvá. Mery to už nevydržela, obešla pult a objala ho.
M: ,,Odpuštěno, ale slib mi, že už to neuděláš."
O: ,,Slibuju. Promiň."
M: ,,Už dobrý."
O: ,,A kde je taťka?" zeptal se.
M: ,,Je v kumbále."
O: ,,Já tam jdu."
M: ,,Já jdu s tebou. Kdyžtak to tady pohlídejde jo?" koukla se na Vali s Luckou a Karolínou.
K+V+L: ,,Jasně.
Mery odešla s Ondrou za Davidem do kumbálu. Mery zaťukala.
D: ,,Ano."
Mery vešla s Ondrou dovnitř.
O: ,,Ahoj tati."
D: ,,Čau. Co je?"
M: ,,Ahoj."
D: ,,Ahoj."
O: ,,Chtěl jsem se ti omluvit za to jak jsem se choval. Promiň mi to a mrzí mě to."
D: ,,No a co já s tim?"
M: ,,Davide..." koukla se na něho tím pohledem ať toho nechá.
O: ,,Jen jsem ti to chtěl říct. Já zase půjdu." otevřel dveře od kumbálu.
M: ,,Ondro stůj." chytla ho za ruku.
O: ,,Co? Vždyť vidím, že to u taťky nemá cenu.." řekl smutně a odcházel.
M: ,,To ho vážně necháš odejít?"
David jen kývnul.
Mery vyšla naštvaně z kumbálu a šla za Ondrou.
M: ,,Neboj se. On povolí." pohladila ho po zádech.