Omyl nebo osud?

Divnej pocit

David plácl Mery po zadku.
D: ,,Mařenko.. Neštvi mě😂."
M: ,,Já tebe jo? Si povíme, až večer budeš chtít zasunout😂."
D: ,,To děláš schválně?"
M: ,,No jasně😂." smála se Mery a brala si malýho z postýlky.
M: ,,Musim na nákup, půjdeš s náma?"
D: ,,No jasný." (Je sobota, takže David nemusí do školy)
M: ,,No a jak chceš zvládnou se učit, když ti do toho bude tady řvát Ondrášek?"
D: ,,Normálně. Budu se učit a budu i s váma."
M: ,,No ty se hlavně budeš učit."
D: ,,Jo a to řekl kdo?"
M: ,,To jsem řekla já. Zeptám se mamky jestli mi ten tejden pohlída pinďu a budu se učit s tebou."
D: ,,Ty si měla bejt učitelka a ne zdravotní sestřička."
M: ,,No jasně😂."
D: ,,A když se učit nebudu?"
M: ,,Tak dostaneš po tlamě😂.."
D: ,,Tss, nějaká drzá ne?"
M: ,,Já? Nikdy."
D: ,,Hele prcku, máš pěkně drzou maminku."
M: ,,A tatínka taky."
Nasnídali se, David si připnul pinďu do šátku a vyšli ruku v ruce do nákupáku. Šli parkem, Mery se najednou přitiskla k Davidovi.
D: ,,Co je lásko?" 
M: ,,Mám takovej divnej pocit, že nás někdo sleduje. Ten chlap za náma jde už od našeho baráku."
David se ohlídl.
D: ,,Řekl bych, že je to ten chlap co tvrdí, že je můj otec."
M: ,,A co když fakt je? Nebo chce ublížit malýmu nebo tobě."
D: ,,Tak dostane takovou nakládačku, že si tejden nesedne."
Mery se k Davidovi přitulila. Došli do krámu, nakoupili, šli domu a ve dveřích se potkali s Evou.
D: ,,Je čau mami."
M: ,,Ahoj Evi."
E: ,,Je ahoj mládeži. Kdepak máte Ondráška?"
David rozepl bundu.
D: ,,Tady."
E: ,,Jezisinky, jak je k tobě přitulenej kulíšek." pohladila malýho po tvářičce.
M: ,,Jo chtěla jsem se zeptat jestli by jste nám potom s mojí mámou pohlídali pinďu, až bude mít David maturitu. Budu se s ním učit a nechci aby mu tam malej řval."
E: ,,No jasně. Jsi úžasná Mery, nebýt tebe, tak by se neučil, aspoň někdo ho k tomu dokope😂."
D: ,,No mami.. Fakt díky za podporu."
E: ,,Za málo Daví." usmála se Eva.