Omyl nebo osud?

Nápodobně

David do Mery jemně vnikl a začal přidávat na tempu. Opravdu to byla jenom rychlovka, ale pro oba dva úžasná rychlovka. David se nakonec udržel a vytáhl ho z Mery včas. Původně ho v Mery chtěl nechat, ale nechtěl si zadělat na potomka, když on sám je ještě skoro díte. Potom se oblíkli a lehli si vedle sebe na postel.
D: ,,Ani nevíš jak moc jsem šťastnej." hladil Mery ve vlasech.
M: ,,Myslím, že vím. Ale je to takový zvláštní, chodit s nejlepším kamarádem, kterýho znám už od malinka a ještě s ním o to přijít."
D: ,,Nápodobně."
M: ,,Nevím jestli to tenkrát měl být omyl nebo osud, ale jsem ráda, že se to stalo."
D: ,,Přesně tak." políbil jí David. ,,Miluju tě, ani nevíš jak moc. Jsem hrozně rád, že už ti to můžu říkat."
M: ,,Taky tě hrozně moc miluju." Mery se k němu přitulila.
D: ,,Teď si už jenom moje a nikomu tě nedám."
M: ,,Moje slova."
Chvilku se ještě váleli v posteli.
M: ,,Mám hlad, nedáme si něco k jídlu?"
D: ,,Jasně."
M: ,,Copak by sis dal?"
D: ,,Mě je to jedno. Všechno co uvaříš mi chutná."
M: ,,Ty si láska." usmála se sladce Mery. ,,Děkuju."
D: ,,Za pravdu se neděkuje."
Mery udělala špagety i za pomocí Davida.
M: ,,Jsi šikovnej."
D: ,,To já ne. To ty 😘."
M: ,,Ty taky."
D: ,,Ty si dělala ty špagety."
M: ,,Ale ty si mi s nima pomáhal."
D: ,,To je jedno. Prostě si je udělala perfektně a basta." dal jí pusu.
M: ,,Dobře, vyhrál si. Spokojenej😂?"
D: ,,Nejvíc jak můžu, lásko."
M: ,,Tak dobrou chuť."
D: ,,Tobě taky."
Najedli se, dali nádobí do myčky a sedli si k televizi.
D: ,,Dlouho jsme si nezahráli."
M: ,,To je fakt. Tak jdeme na to."
D: ,,To je jasný."  usmál se David a zapl playstation.