Omyl nebo osud?

Nech to být

D: ,,Jo hele mami."
E: ,,No?"
D: ,,Nemůžeme k tobě přijít? Jen uklidíme nákup a přijdeme."
E: ,,Jasně."
Dary vyložili nákup a šli i s malým k Evě. Ondrášek spokojeně chrupkal v tatínkově náručí.
E: ,,Ahoj, tak pojďte. Kdyžtak můžeš dát prďolku do hnízdečka na gauči."
D: ,,Ty si mu koupila hnízdečko?"
E: ,,No jasný, až tady bude spinkat, tak aby měl v čem."
M: ,,Jé to je úžasný." usmála se Mery.
David ho tam teda opatrně položil. Malej jenom párkrát popotáhl dudel a spinkal dál.
David s Mery si sedli vedle sebe na gauč a Eva naproti nim do křesla.
E: ,,Tak co se děje?"
D: ,,No dneska nás vzbudil zvonek s tím, že když jsem otevřel, tak tam stál chlap a řekl mi, že je to můj otec."
Eva se zarazila a zbledla.
D: ,,Mami? Jsi v pořádku?"
E: ,,Cco jo."
M: ,,Jsi totálně bledá. Stalo se něco?"
E: ,,No, po tom co jsem otěhotněla mě  opustil, odstěhoval se k nějaký přítelkyni s kterou mě podváděl. Párkrát se za mnou i vrátil pro peníze, když jsem byla asi ve 3 měsíci, tak za mnou přijel.. Neměla jsem tehdy moc peněz a docela dost mě ztloukl. Tenkrát mi doktor řekl, že bych tě ani nemusela donosit. Naštěstí se všechno dalo do pořádku.. Potom mě ještě párkrát omylem uhodil."
D: ,,Co?! Omylem?! Až se mi dostane pod ruku,tak dostane."
E: ,,Ne Daví.. Nech to být. Museli jsme se přestěhovat z Prahy sem do Rubavy. Jenže i tak mě našel a asi se vrátil."
D: ,,Každopádně já ho jako otce neberu a ani brát nebudu a už vůbec ne po tom co ti provedl."
E: ,,Už to je dávno."
D: ,,Ale on tě zbil.. A ještě když si byla těhotná... Jakej čůrák si tohle dovolí.. Mlátit těhotnou ženskou. No ten ať si zkusí ještě jednou se tu zjevit."
Mery s Evou na něho koukali jak na mimozemšťana ani jedna ho takhle neviděla naštvanýho..
M: ,,Daví v klidu." objímala ho Mery.