Omyl nebo osud?

Zlobí

Ondra s Týnou šli ven a David s Mery a malou se rozhodli zajít k Evě na návštěvu. David zaťukal. Za chvilku Eva otevřela.
E: ,,Jee ahojte rodinko. Pojďte dál."
David si sedl s malou na pohovku, kterou dal do hnízdečka a Mery si sedla vedle Davida.
E: ,,Dáte si něco?"
M: ,,Já si dám čaj."
D: ,,Já kafe."
E: ,,Dobře."
Eva odešla do kuchyně udělat čaj a kafe.
D: ,,Napadlo mě jestli by si chtěla někam na výlet nebo k moři."
M: ,,To jo, ale co malá."
D: ,,Já myslel jenom my dva."
M: ,,Tak znova co malá😂. Já jí musim ještě kojit."
D: ,,Tak když by jí dávali sunar nebo co to je, to by nevadilo ne?"
M: ,,Já nevim a když už, tak jenom třeba na víkend."
D: ,,Tak se domluvíme doma ne?"
M: ,,Dobře."
E: ,,Už se to nese."
Dala jim kafe a čaj na stůl a sedla si naproti do křesla.
E: ,,Tak co Maruška?"
D: ,,Zlobí."
M: ,,No celá tatínek😂."
D: ,,Já byl hodnej."
E: ,,No to jo... Celý šestinedělí si prořval a další asi dva tejdny taky😂, takže pomlč Daví ano?"
D: ,,No jo."
M: ,,Nevíme co to bylo.. Řvala asi 2 hodiny, pak si zívla a v Davidově náručí usnula."
E: ,,Teeda to je ďáblík😂. To takhle neřval ani Ondrášek."
M: ,,No to zdaleka ne. Ten si akorát párkrát pofňukal a bylo. Za to tahle cácorka řve neustále. No teď  ne, protože spí😂."
E: ,,Ale tak jste rádi, že jí máte ne?"
D: ,,No tak to je jasný. Vždyť jsme se o ní snažili asi 10 let než se to podařilo."
M: ,,To je pravda no.."
D: ,,To bude fakt pravej Hofbauerovskej drak."
E: ,,No to bude. Tak jen doufejte, že nebude klukům brát ve školce autíčka  a mlátit je hlava nehlava, že Daví😂."
D: ,,To autíčko bylo moje." dal si ruce křížem a koukl na Evu svým Davidovským pohledem
M: ,,To ani nevim, ses mi nepochlubil."
E: ,,Buď ráda, málem jsem mu musela hledat novou školku."