Omyl nebo osud?

Nezlob maminku

M: ,,No tak spinkej Ondrášku.. Ať nevzbudíš tatínka.. Musí ráno do školy."
David se za chvilku vzbudil taky.
D: ,,Co je?"
M: ,,Furt kňourá.. Zkoušela jsem ho nakrmit, ale nic a dudel furt vyplivává."
D: ,,Tak mi ho dej sem ke mě. Třeba se uklidní, když bude u mě."
David si vzal malýho a položil si ho před sebe. Dal přes něho ruku a maličkej se na něho koukal.

M: ,,Aww🥰...Jak se na tebe kouká."
D: ,,Copak Ondrášku?" polochtal ho po nožičce. Malej se uculil.
M: ,,Jezuu.. Jak se culí."
D: ,,Ty si boží bobíšku." pohladil ho po hlavičce.
Maličkej za chvilku u Davida spokojeně spinkal. Mery spala taky a David taky.
David ráno vstával do školy a maličkej byl u něho na těsto přitulenej. Davidovi se nechtělo ani od malýho ani od Mery. Měl ještě čas a tak se ještě chvilku s malým válek v posteli.
D: ,,Já jdu do školy prďousku. Tak nezlob maminku jasný." dal mu pusinku na čelíčko, Mery dal pusu na tvář a odešel do školy. Malej asi za čtvrt hodiny začal kňourat a vzbudil Mery.
M: ,,Jee ty už si vzhůru Ondrášku." pohladila ho po hlavičce, vzala si ho a začala ho kojit. Během toho Mery cinkla zpráva. Vzala si telefon a byla od Davida.

Mery přebila a oblíkla mrňouska. Položila si ho na sedačku v obýváku a dala okolo něho "ohrádku",aby jí nespadl.

(Bez toho polštáře)
Mezitím co se mrňousek válel na gauči, tak Mery trošku uklízela. Potom si vzala malýho do šátku a uvařila rychlej oběd.. najedla se, nakojila malýho a za chvilku vyrazili pro Davida do školy. Mery si vzala malýho jen do šátku a šla. Vešla do školy a sedla si na lavičku před třídou, kde je David.
M: ,,Tady jsem taky chodila s tatínkem, než jsem měla tebe prďousku."
Malej byl z toho celej vyjukanej.
Potom po chodbě šel ředitel.