Omyl nebo osud?

Co si to dovoluješ?!

Byl večer, Ondra byl v posteli a Dary taky.
D: ,,Jo Ondra se mě ptal jestli by potom co Týnu pustí z nemocnice mohla bejt tady. Než se zotaví její máma."
M: ,,Mě je to jedno. Mě to nevadí."
D: ,,Mě taky ne, takže se na to vrhneme ne?"
M: ,,Co?😂"
David se nad Mery vzepřel.
D: ,,Můžeš hádat, chtěl jsem ti to jenom říct, aby si nad tim přemýšlela a já mezitím tě mohl svést." usmál se šibalsky.
M: ,,No jo, já zapoměla, že už si to jeden den neměl😂."
D: ,,Ty si potvora co?" usmál se a začal Mery líbat.
Za chvilku bylo oblečení všude. David přes něhodil deku, kdyby náhodou. Na nic nečekal a opatrně do Mery vnikl.
D: ,,Dobrý?"
M: ,,Dokonalý, pokračuj."
David začal přirážet, ale byl opatrnej a jemnej. Za chvilku byli oba dva na vrcholu. David naposledy přirazil a počkal než se do Mery udělá úplně.
Potom se svalil vedle ní. Mery si přes něho hodila nohu a lehla si mu na rameno.
D: ,,Dobrý?"
M: ,,Dokonalý Daví, jako vždycky." dala mu pusu.
D: ,,To jsem rád." usmál se a zvedl se pro věci. Vzal si na sebe jenom kraťasy na spaní a Mery podal tričko a kraťásky na spaní. Oblíkli se, přitulili se k sobě a za chvilku oba dva spali jak zabitý.
Ráno je vzbudil Ondra. Tak jak usli se i probudili.
O: ,,Tatí." zatahal mu za peřinu.
D: ,,Ježiš co je?" řekl rozespale.
O: ,,No co je? Je půl 8. Zaspali jsme."
David rychle vylítl z postele. Mery opatrně položil na polštář a rychle se oblíkl, vzal věci a s Ondrou vypadli z bytu.
D: ,,Pojď, vezmu tě autem."
O: ,,Jo díky."
Ondra vystoupil z auta a šel okolo Růžička, mladej učitel na fyziku.
R: ,,Ale ale, Hofbauer si vozí prdel v autě jo?"
O: ,,Můj taťka na to auto narozdíl od vás aspoň má." otočil se na Ondra a šel ke kamarádům.
R: ,,Co si to dovoluješ?!" křikl na něho.
David vystoupil z auta.
D: ,,A co si dovoluješ ty. Ty mladej cucáku. Mýho kluka nech na pokoji..." křikl na něho David.