Omyl nebo osud?

Po tatínkovi

D: ,,Máma asi je hodně naštvaná na mě co?"
M: ,,Jo je. Promiň.. Já vím, že sis dával pozor." pohladila ho po tváři.
D: ,,Přemýšlela si už o jménech?"
M: ,,Ne, ty jo?"
D: ,,Taky ne. Tak je můžeme vybrat ne?"
M: ,,Jo."
Odešli do svýho bytu:

(Dodatek: Dětskej pokojík ještě vybavenej nemají. A ta postýlka v ložnici, tam taky není)
D: ,,Tak začneme pro holčičku."
M: ,,Tak jo."
D: ,,Tak začni."
M: ,,No tak třeba po tvý nebo mojí mámě, potom třeba Eliška, Verča a nebo třeba Terezka."
D: ,,Krásný jména jsou všechny. Já jsem pro Terezku."
M: ,,Tak pro holčičku už máme. A co pro chlapečka?"
D: ,,Tak třeba Kuba, Marek, Michal, Mikuláš nebo Mikolas, Ondra."
M: ,,Tak vybereme pro kluka."
D: ,, Tak začni."
M: ,,Mě se nejvíc líbí Michal a Ondra."
D: ,,Mě Ondra a Mikolas."
M: ,,Takže Ondra?"
D: ,,Jo."
Za chvilku uslyšeli zvonek.
D: ,,Já tam jdu." zvedl se David a došel otevřít. Stály tam Míša s Evou.
D: ,,A jéje, tak co nám vyčtete tentokrát?"
Mery za chvilku přišla taky.
M: ,,Čau."
Mi: ,,Chtěla jsem se vám oboum omluvit za to jak jsem se k vám chovala. Eva mi to všechno vysvětlila. Budeme vám pomáhat toho prcka hlídat, když budete ve škole nebo když budete chtít někam jít jen ve dvou."
D: ,,Fakt?"
Mi: ,,Ano, fakt."
M: ,,Tak pojďte dál." pozvala je Mery dovnitř a sedli si do obýváku.
E: ,,Už jste tak vybírali jména pro to malý?"
M: ,,Už je máme vybraný."
Mi: ,,A jaký?"
D: ,,Ondrášek nebo Terezka."
Mi: ,,Krásný jména a po kom tomu prckovi dáte příjmení?"
M: ,,No po kom? Po tatínkovi."
E: ,,Takže buď Terezka Hofbauerová nebo Ondrášek Hofbauer?"
M+D: ,,Jo jo."
E: ,,A jak se cejtíš?"
M: ,,Zatím dobře, ale myslím si, že to teprve přijde."
Ještě si chvilku povídali, potom Míša a Eva odešly.
D: ,,Zůstanu s tebou kdyžtak doma."
M: ,,Ne, ty hezky půjdeš do školy."
D: ,,Ne, zůstanu s tebou doma a bez debat. Když už jsem si tě pořádně pojistil, tak si tě taky hezky ohlídám." usmál se na ní David a dal jí pusu.