Omyl nebo osud?

Davide to nejde

Za chvilku vstali a oblíkli se. Měli to jen tak tak, protože ani ne za 5 minut přišel Ondra.
O: ,,Čau."
D: ,,Čus."
M: ,,Ahoj. Co ve škole?"
O: ,,Jooo dobrý."
D: ,,Jo co si chtěl?"
O: ,,Kdy? Jooo ty myslíš jak jsem vám volal?"
D: ,,No."
O: ,,No Týnce umřela máma a chce pryč z nemocnice. Jestli by jste to nějak zařídili."
D: ,,Já ale nevim co na to řekne Vali."
O: ,,Prosím. Zkus to."
D: ,,No zkusim to. Takže se Týnka bude stěhovat do Prahy?"
O: ,,Prej ne. Že se babička přestěhuje sem."
M: ,,Tak aspoň, že tak." usmála se Mery.
O: ,,Já jdu vedle." usmál se a zapadl do pokoje.
Je druhý den ráno. Ondra je ve škole, David v práci a Mery doma.
David šel za Vali.
D: ,,Vali?"
V: ,,Ano?"
D: ,,Asi víš co se stalo s Týny mámou co?"
V: ,,Vím. Chudák holka."
D: ,,To jo. Já mám na tebe prosbu."
V: ,,Nona jakou?"
D: ,,Mohla by si dneska propustit domu?"
V: ,,Davide to nejde. Není plnoletá a reverz může podepsat její zákoný zástupce."
D: ,,Já vim. Ondra mi včera říkal, že chce z nemocnice pryč. Asi kvůli tomu, že jí to připomíná mámu."
V: ,,Já vím, ale i tak."
D: ,,Bude stejně bydlet teď nějaký čas u nás."
V: ,,Nějak se domluvím a uvidím ano?"
D: ,,Díky." usmál se David.
Vali zavolala Týny babičce, že si Týna přeje jít z nemocnice pryč. Týny babičce to bylo jedno. Řekla, že jo.
Ondra po škole šel na urgent.
O: ,,Dobrý den Šarko, je tady někde taťka?"
Š: ,,Ahoj, jo je v kumbále nebo v bufetu."
O: ,,Díky."
Ondra šel hledat Davida. Našel ho v kumbálu, nechal si tam věci a šel za Týnou na pokoj.
O: ,,Ahoj Týnko."
T: ,,Ahoj Ondro."
Objali se a dali si pusu.
T: ,,Dneska mě pustí. Mluvila jsem i s tvým taťkou a prý jim to nevadí, že u vás budu."
O: ,,To je skvělý." usmál se Ondra. ,,Já ti říkal, že to vadit nebude." dodal.