Omyl nebo osud?

Ano, trvám

Ondra s Týnkou si náležitě užili koncert, který trval přibližně asi 2 a půl hodiny(včetně půl hodinový pauzy). Našli se s Davidem.
D: ,,Čáu, tak co?"
O: ,,Tatí to bylo tak boží! Justin je fakt milej, prohodil s náma pár slov a popřál nám pěknou zábavu."
D: ,,Tak to jo a užili jste si to?"
T: ,,Nejvíc jak jsme mohli. Bylo to ooravdu dokonalý."
D: ,,Koukám, že máte nový trička a čepice."
O: ,,Jo jo, oba dva to samý a i vak." otočil se Ondra.
D: ,,No jo, to bylo v tom?"
T: ,,Jo jo. Je tam čepice, deka, passport, knížečka, samolepky, visačka na krk a ještě něco."
D: ,,Tak to jo. Jedeme?"
Mí: ,,Jo jedeme." usmála se Míša. Všichni nastoupili a vyjeli domu. Doma byli něco kolem 1. Všichni se umyli a zalezli si do postele. David si opatrně lehl k Mery, která spokojeně spala. Přitulil se k ní a za chvilku spal taky.
Ráno se první probudila Mery. David byl k ní přitulenej, tak jak usnul. Mery chtěla vstát, ale nechtěla budit Davida. Chvilku ho hladila po strništi, David se potom probudil.
M: ,,Nechtěla jsem tě vzbudit, ale musim udělat snídani."
D: ,,Neee, buď tu se mnou. Ondra s Týnou nejdou do školy. A navíc si to udělaj sami."
Přitulil se k ní znovu a dal jí ruku na bříško.
D: ,,Už by se nám ta princezna mohla ozvat. Co myslíš?"
M: ,,To jo." dala ruku na tu jeho.
Jako kdyby je malá slyšela a malinko kopla.
D: ,,Jeee." usmál se David. ,,Asi nás slyšela."
M: ,,No jo."
D: ,,A jaký jméno?"
M: ,,Já nevím."
D: ,,Mě by se líbila Maruška."
M: ,,Tu neee. Co třeba Natálka?"
D: ,,Tak Natálka nebo Maruška. Jsme domluvený." dal jí rychlou pusu, aby nemohla nic namítnout.
M: ,,Heej😂. Ale když na tom tak hrozně trváš."
D: ,,Ano, trvám." usmál se David a dal jí několik polibků.