Omyl nebo osud?

Tatínkovo mazánek

Když dorazili domu, tak David hodil tašku do kouta a šel si s Ondráškem sednout na gauč.
M: ,,Ty se nemusíš učit?"
D: ,,A ty si mě někdy viděla se učit?"
M: ,,Ne."
D: ,,No tak vidíš😂 a navíc vy dva jste moje priorita číslo jedna."
M: ,,No aby si se nedivil a neprolítl."
D: ,,To se neboj lásko." nahnul se opatrně k ní a dal jí pusu.
M: ,,No bojim."
D: ,,Ne, budu se snažit ve škole, ale hlavně si chci tyhle chvilky užít. Než mu bude 15 a bude to stejnej lump jak my dva😂."
M: ,,No úžasný Daví.😂"
D: ,,Že jo😂. Ne ale fakt, chci si ho užít." pohladil ho po nosánku. ,,Viď pinďo." Malej se na něho hypnotizovaně koukal.
M: ,,Jak se na tebe furt kouká. To je úžasný🥰."
D: ,,Ale je úžasnej a roztomilej."
M: ,,To je." pohladila malýho po hlavičce. ,,Koukám, že se mu od tebe nechce."
D: ,,To jo no."
M: ,,Mám pocit, že kdyby si měl prsa a mlíko, tak bych ho už asi nikdy neviděla😂."
D: ,,No ha ha😂. Ale asi máš pravdu no."
M: ,,No jasný."
D: ,,Prostě to asi bude tatínkovo mazánek."
M: ,,No a určitě i maminčin a hlavně babiček😃."
D: ,,No tak asi především babiček no. Hele, já vim, že je to hrozně brzo, ale chtěla by si ještě jednoho prcka? Třeba za 5 let."
M: ,,Jo asi jo, ale chci si hlavně teď užít Ondráška, dodělat školu a aspoň rok pracovat, aby jsme měli větší příjem."
D: ,,To je pravda, ale zase je na mě vás dva zajistit."
M: ,,Ale nemůžeš to táhnout sám."
D: ,,Teď nám pomáhají obě mámi, ale až se postavíme na vlastní nohy, tak je mojí povinností vás zajistit."
M: ,,Ale nemůžeš to táhnout sám, já tě nenechám.."
D: ,,Musim.. Prostě chlap musí zajistit rodinu a já to tak prostě beru." naklonil se k ní a dal jí pusu.