Omyl nebo osud?

Nepřemejšlel

Malá nakonec potom spala až do 7.
Ondra se vzbudil u Míši kolem 8. Rychle vyběhl z ložnice.
O: ,,Babí proč si mě nevzbudila. Já jsem zaspal."
Mí: ,,Psal mi taťka, ať tě nebudim. Že se máš pořádně prospat."
O: ,,Jo aha. Super." usmál se na Míšu.
Mí: ,,Co chceš ke snídani?"
O: ,,To co je. Mě je to jedno."
Mí: ,,Chceš čaj nebo kakao?"
O: ,,Kakao." zasmál se Ondra.
Ondra s Míšou snídali.
David převlíkal malou.
D: ,,Ty budeš pěknej raubíř princezno😂."
M: ,,No celá papínek."
D: ,,Já byl jako malej hodnej."
M: ,,No to jo😂😂. To, že si rozbil okno ve školce si nevzpomínáš?"
D: ,,To bylo omylem.."
M: ,,No to jo😂."
D: ,,Hele ty, nezlob mě nebo dostaneš na tu tvojí prdelku." poplácal jí po zadku.
M: ,,No ještě si 4 tejdny počkáš, miláčku." dala mu pusu, podala mu dupačky pro malou a šla dělat snídani.
D: ,,Ta mamka je pěkně drzá, ti povim prcku." udělal na ní jeden ze svých ksichtů a malá se malinko pousmála.
D: ,,Mery pocem."
M: ,,No." vyšla z kuchyně a šla k Davidovi. Ten udělal to stejný co před chvilkou a malá se znova pousmála.
M: ,,Jezisinky." usmála se Mery a dala malý pusu na čelíčko. ,,Ty si šikulka mrňousku."
D: ,,Po mě, viď prcku." polochtal jí po nožičce.
M: ,,No bez pochyby, lásko." zasmála se Mery a šla do kuchyně. Najednou někdo zaťukal.
David si vzal malou a šel otevřít. Stál tam Ondra v pyžamu.
D: ,,Čau, proč sis nevzal klíče."
O: ,,Čau. Byl jsem tak utahanej, že jsem fakt nad klíčema nepřemejšlel. Už neřve?"
D: ,,Ne už ne."
O: ,,A co to bylo?"
D: ,,Jo, to by jsme taky rádi věděli."
Ondra šel za Mery do kuchyně.
O: ,,Ahoj."
M: ,,Je ahoj Ondrášku. Tak co? Vyspal ses?"
O: ,,Jo vyspal a kde je Týnka?"
M: ,,Ještě spí."
O: ,,Taky jste jí nechali doma?"
M: ,,Joo, jednou to neuškodí a aby jí to nebylo líto."
O: ,,Jo taak." usmál se Ondra.