Omyl nebo osud?

Co to bylo?

Mery si lehla na Davidovo hruď a David okolo ní dal ruku.
D: ,,Aaa, tohle mi tak chybělo, lásko."
M: ,,Mě taky Daví... Akorát ti jeden mimís nestačí😂?"
D: ,,Stačí, ale prostě jsem neodolal no😂."
M: ,,Tak se nediv, že potom zase přijdu s tim, že jsme těhotná jo?"
D: ,,No co? By se taky nic nestalo ne?"
M: ,,No asi ne, ale byla bych radši, kdyby se nám to povedlo, tak za 5 let."
D: ,,Jo to je fakt no." usmál se David.
Malej začal plakat. Slyšeli ho přes chůvičku.
D: ,Já tam jdu." zvedl se David.
Přišel do ložnice, vzal si plačícího malýho a šel za Mery do obýváku.
D: ,,No jo prďolko..."
M: ,,Ukaž dej mi ho."
David jí malýho podal.
M: ,,Copak broučínku?"  pohladila ho po tvářičce.
Malej řval asi 10 minut, potom si zívnul a usnul.
D: ,,Co to bylo?"
M: ,,To nevím, ale asi vycejtil, že tam nejsme."
D: ,,Jo asi jo." usmál se David.
M: ,,Jdeme si lehnout?"
D: ,,Jo jdeme." usmál se David. Lehli si do postele a usnuli.
Mrňousek se budí jen jednou maximálně dvakrát za noc. Mery s Davidem jsou rádi, že je Ondrášek takhle hodňoučkej.
Ráno je vzbudil zvonek.
D: ,,Ty vole, kdo to je?" řekl naštvaně a rozespale David.
M: ,,Nevim." zvedla se i Mery a šla s Davidem. Malej spinkal v postýlce.
Když David otevřel, stál ve dveřích asi přibližně stejně vysokej chlap jako David(1,85 m).
D: ,,Hledáte někoho?"
Ch: ,,Ano, hledám Davida Hofbauera."
D: ,,Osobně před váma. Co potřebujete?"
Ch: ,,Jsem tvůj otec."
D: ,,To asi těžko, fotr mě a mámu opustil krátce po narození."
Ch: ,,No a já se vrátil."
D: ,,Hele chlape.. Běžte si otravovat někoho jinýho a mě nechte napokoji jo?" přibouchl mu dveře před nosem.
M: ,,Co když to fakt byl tvůj táta?"
D: ,,A i kdyby, tak pro mě otec už nikdy nebude." usmál se a začal Mery líbat. Malej jako kdyby to tušil a začal kňourat.
D: ,,Ale notak Ondrášuuu." zamračil se David. ,,Bože, to je kazišuk.."
Mery plácla Davida po ruce.
M: ,,Neser Dájouši.😂 Nebo budeš mít po prdeli."