Omyl nebo osud?

Jsem moc ráda

D: ,,Když se nám to povede, tak to bude super. Když se nám to nepovede, tak se nic nestane. Máme aspoň Ondru, je to občas raubíř, ale hlavní je, že je zdravej. Nejsme spolu jen kvůli dětem. Jsme spolu, že se milujeme ne?"
M: ,,Jo to je pravda. Jenže já si budu připadat jako že já jsem ta špatná."
D: ,,Ne to ne. Nejsi a ani nebudeš. Prostě se to stane, že to nejde a najednou bum a povede se to.. A jak říkám i kdyby ne, tak hlavní je, že jsme zdravý, mám tebe a Ondru. To je pro mě nejdůležitější."
M: ,,Jo asi máš pravdu." pousmála se.
D: ,,Jo tu já mám."
Mery se zasmála.
M: ,,Ani nevíš jak moc jsme ráda, že tě mám Daví." přitulila se k němu.
D: ,,Já jsem taky moc rád, že tě mám Mery." dal jí pusu do vlasů.
M: ,,Prostě když to vyjde, tak to vyjde a když ne, tak ne."
D: ,,Přesně tak." hladil jí ve vlasech. ,,Nejdeme spát?"
M: ,,Jo asi jo." otočila se Mery.
D: ,,Klidně zůstaň ležet jak si ležela. Mě to nevadí. Já usnu i tak."
Mery se usmála a lehla si jak ležela. Přitulili se k sobě.



Za chvilku oba dva spali přitulený k sobě. Ráno je vzbudil až budík. David ho típl a jen tak ležel. Nechtěl Mery budit, ví, že se trápí tim prckem a nemůže moc spát. Davida to taky mrzelo, že jim to nejde, ale zase si říkal, že maj Ondru a je rád i za něho. Napadla ho i možnost, že neni problém v Mery, ale v něm. Nechtěl tim Mery zatěžovat, už tak toho má až nad hlavu a ještě jí otravovat s tímhle.. Prostě jak řekl, když to vyjde, tak to vyjde, když ne, tak se taky nic neděje. Hlavně, že jsou zdraví a mají jeden druhýho rádi.
Tak co? Povede se jim další špunt nebo bude Ondra jedináček?😏🤔