Omyl nebo osud?

Neměnil bych

Po škole se vydali do nákupáku. Trošku se rozšoupli.

M: ,,Musel si mu to vybrat skoro všechno černý😂?"
D: ,,Ano, protože musí hned všichni vědět, že je můj.😂 Prostě, že je to můj malej pinďa." pohladil ji po břiše.
M: ,,No tak to je jasný, že je Ondrášek tvůj.." pohladila ho po tváři.
D: ,,Vždyť já ti věřim.." dal jí pusu. ,,To bude fešandej už od malinka." usmál se David.
M: ,,To si piš. To bude frája. Stejně jako tatínek."
D: ,,No, nebo maminka."
M: ,,Jsem šťastná."
D: ,,Já víc."
M: ,,Ale i tak se bojím."
D: ,,Čeho?"
M:  ,V první řadě porodu no a potom jestli se o něho dokážu postarat."
D: ,,Dokážeme a u porodu budu s tebou."
M: ,,Zvláštní pocit, když si uvědomíš, že budeme hrozně mladí rodiče. Tobě je 18, mě je 17. Myslela jsem si, že v tomhle věku budu vymetat párty a ne mít syna a tak úžasnýho přítele."
D: ,,Moje slova, lásko. Ale neměnil bych."
M: ,,Já taky ne." 
Usmáli se na sebe a dali si pusu.
M: ,,Jáu. Ondrášku." chytla se Mery za břicho.
D: ,,Co je Mery." vyděsil se David.
M: ,,Mrňous mě kopl do žeber."
D: ,,To je šupák." pohladil jí bříško. ,,Nezlob maminku prcku." dal jí pusu na bříško.
M: ,,No ty mu něco vyčítej😂."
D: ,,Já jsem na tebe hodnej."
M: ,,Ano, na mě jo. Ale ne na tvojí mamku."
D: ,,Tak musim jí trošku vytrénovat ne? Aby si mě vážila😂."
M: ,,No jestli se takhle bude chovat i Ondášek, tak nevim nevim."
D: ,,Ne, nebude. Vychováme ho tak, aby si tě vážil." pohladil jí po tváři.
M: ,,No já zírám jak tě ten pinďa malej změnil k nepoznání. Už nejsi ten drzej spratek, ale dospělej kluk, kterej se těší na malýho."
D: ,,Drzej jsem furt😁. Ale jinak máš pravdu. Ale změnila si mě ty a prďolka."
M: ,,Myslím, že hlavně Ondrášek." usmála se Mery na Davida.