Omyl nebo osud?

Vrať se!

Byl večer. Ondra s Týnou právě dorazili domu.
David s Mery byli už v ložnici a koukali na telku.
Ondra s Týnou zalezli do pokoje. Jak už víme, tak Ondra slíbil to, že už spolu spát nebudou, jenže to by nebyl Ondra, aby to neudělal schválně. Samozřejmě je David s Mery opět slyšeli.
D: ,,Tohle ale už dělá naschvál.. Ráno uvidí to čóro móro."
M: ,,A co mu chceš na to říct? Prostě to dělá naschvál. Tvrdohlavej jako tatínek."
D: ,,Ha ha ha..."
M: ,,No a ne? Ty si v jeho věku mámu poslouchal?"
D: ,,Ne, ale s nikým jsem nespal. Vždyť já v jeho věku skoro nevěděl na co ho mám."
Mery se začala smát.
M: ,,No to jo😂. Ty si tak ukecanej to neni možný." smála se Mery.
D: ,,Hele ty potvoro, asi ti dám na zadek." zasmál se i David. Užili si spolu vášnivou chvilku a v objetí usínali.
Ráno Ondra s Týnou vstávali hned po Davidovi. David už byl vzhůru a dělal snídani. Mery ještě spala.
Oba přišli do kuchyně.
O: ,,Čau."
T: ,,Dobré ráno."
D: ,,No jak pro koho.." zamumlal David a položil namazaný rohlíky na stůl a sedl si ke stolu.
D: ,,Já už nevim jak ti to máme s mamkou říct.. Ty to prostě děláš naschvál co?!"
O: ,,Co?"
D: ,,To, že jste se včera spolu vyspali i přes to, že si nám slíbil, že už ne.. Co ti na to řekli doma Týno?" obrátil se na Týnu. Ta nevěděla co říct.
O: ,,Nech jí bejt.. Týnko pojď." chytl jí za ruku a výsel z kuchyně.
D: ,,Ondro, vrať se! Já jsem nezkončil. Pokud to takhle půjde dál, tak ti zakážu se s Týnou vídat a jejím rodičům to řeknu."
O: ,,Zakázat mi to můžeš, stejně zdrhnu."
D: ,,Já ti říkám vrať se..."
O: ,,Až se uklidníš, tak se vrátim, nazdar." zabouchl dveře.