Omyl nebo osud?

Bumbal

David se ráno probudil s příšernou bolestí hlavy.
D: ,,Jáu, doprdele." chytl se za hlavu.
Pak mu začal zvonit telefon. Poslepu ho nahmatal.
D: ,,Jo?"
M: ,,Taky přeju pěkný ráno. "
D: ,,Ježiš promiň lásko."
M: ,,Bolí tě hlavinka?😂" smála se Mery.
D: ,,Jak prase, je mi blbě, vožral jsme se jak Dán a pamatuju si tak akorát velký hovno."
M: ,,A zvládneš to?"
D: ,,Jasný. Asi se mnou přijede tvoje máma."
M: ,,Dobře."
D: ,,Mám něco vzít?"
M: ,,Ne nemusíš."
D: ,,Dobře, já se jdu nějak tak trošku dát do kupy, tak zatim pa."
M: ,,Ahoj." zasmála se Mery.
David vylezl z pokoje a šel do kuchyně, kde už seděly Eva s Míšou.
D: ,,Čau."
Mi: ,,No ty vypadáš Daví😂."
E: ,,Si bumbal viď😂?"
D: ,,Fakt vtipný, obě dvě, bavíte se?" mračil se, když mezitim se mu vařila voda na kafe.
E: ,,Náramně Daví😂."
D: ,,Jsem rád." sedl si i s kafem ke stolu a dal si hlavu do dlaní. ,,Mektal jsem něco?" zvedl hlavu.
Eva se s Míšou na sebe podívali a začaly se smát.
D: ,,Takže jo.. Co jsme mlel?" koukl se na obě s tím, že absolutně neměl šajna co z něho vypadlo.
E: ,,No nechápal si, že takovej velkej mimísek se procpak takovou malou dírkou.😂"
Mi: ,,Když ti mamka chtěla vzít skleničku, tak si jí uhnul a řekl si jí, že až si vezme svoje bumbání😂."
E: ,,Jo a pak ještě jak z takový skvrnky se udělal takovej nádhernej klučina."
D: ,,Ale to neni tak hrozný."
E: ,,No jenže si myslel sebe😂."
D: ,,No ty vole." chytl se za hlavu.
Mi: ,,Ale pak si řekl, že i Ondrášek."
D: ,,No i tak.. Já jsem mamrd."
E: ,,No tak si slavil synáčka no co?"
D: ,,No ale co jsem mektal, ty vole."
Mi: ,,To je v pohodě.. Ale s mamkou jsme asi umřely z tebe smíchy.😂"
D: ,,No to je super. Ssss, jau." chytl se za ruku a když jí nadzvedl, tak měl spálenej loket, až na maso.
E: ,,Jo to si se odřel včera, když si mimíska šel hledat, tak si sebou fláknu."
D: ,,No skvělý. Se mě chudáci oba dva leknou."
Mi: ,,Šikivnej.😂"
D: ,,Vždycky."