Omyl nebo osud?

Mám se bát?

Než se nadáli, tak byl večer. Navečeřeli se a šli ke stromečku. David si opatrně s malým sedl na zem a Mery Davidovi podala jeho dárky co mu koupila. A vzala si i svoje. Potom si ještě dali dárky pro prcka.
David dostal nový boxerský rukavice, kraťasy a tričko, potom ještě nějaký voňavky, parfém a dežodorant. Mery dostala sexy noční košilku, párfém a ještě nějaký oblečení. Ondrášek od Davida a od Mery dostal nějaký hračky a oblečení.
D: ,,Ještě mám pro tebe jedno malý překvapení."
M: ,,Jo? A jaký?" usmála se Mery.
D: ,,Podržíš prďolku? Já pro to musim na tajný místečko."
M: ,,No jasně, dej mi ho."
David předal Mery malýho.
M: ,,Tak pojď sem k mamince prďolo."
Mery si s malým sedla na sedačku a čekala co David přinese nebo s čim přijde. David byl pryč asi 5 minut, potom přišel.
D: ,,Můžeš jít hledat i s mrňouskem. Poradim ti, aby si začala v ložnici."
M: ,,Mám se bát?"
D: ,,Ne, jasně, že ne." zasmál se David. Mery nejistě šla do ložnice. Když tam přišla, tak na posteli byl lísteček, aby šla do koupelny. Mery tam šla, v koupelně bylo, aby šla do kuchyně. Takhle prolezla celý byt, až se dostala zpátky za Davidem do obýváku.
M: ,,Co to?" zasmála se Mery.
D: ,,Mery ty víš, že se známe už od malinka, že jsme byli nejlepšíma kamaráda.. Byl jsem nejšťastnější kluk, že mám tak skvělou kamarádku, který můžu říct úplně všechno a ty zase mě. Dělali jsme všechno společně a já postupem času zjistil, že tě nemám rád jen jako kamarádku, ale o něco víc a přál jsem si, aby si to měla stejně. Jenže jsem si to nechtěl posrat.. Když jsme se spolu vyspali poprvé jsem věděl na 100%, že už nikoho jinýho v životě nechci, že chci jenom tebe. Když jsme se spolu nebavili, tak jsem byl tak moc smutnej a chtěl jsem aby všechno bylo jako dřív, aby jsme se zase spolu bavili, smáli  a dělali jako by se nic nestalo. Když si mi řekla, že to tak cejtíš taky, tak už jsem k životu nic jinýho nepotřeboval a ani nechtěl. Byl jsem tak moc šťastný, že už to snad víc nešlo.. Pak si mi řekla, že jsi těhotná, že to bude kluk a já byl ještě víc šťastnej, že ho máme, že to bude zase něco jinýho. Něco co nás spojilo dohromady ještě víc. Vytvořili jsme si k sobě další pouto a větší lásku. Jsem tak šťastnej, že...že to snad ani víc nejde a chci, aby jsme byli rodina se vším všudy." řekl David, vytáhl si krabičku z kapsy a klekl si před Mery, která se okamžitě dojetím rozbrečela.
D: ,,Mery? Vezmeš si mě?"