Omyl nebo osud?

Táta zlobí

Za chvilku slyšeli zvonek. David šel otevřít i s malým v náručí. Stály tam Eva s Míšou.
D: ,,Čáu."
E+Mi: ,,Ahoj."
E: ,,Můžeme?"
D: ,,No jasně, pojďte dál."
Eva s Míšou šli do obýváku.
E: ,,Ahoj."
Mi: ,,Čauky."
M: ,,Je ahoj. Přišli jste se podívat na Ondráška?"
E: ,,No tak to je jasný. Museli jsme se přijít podívat na toho našeho drobečka malinkýho."
M: ,,No nevim nevim." zasmála se Mery.
Mi: ,,Proč?"
M: ,,Protože mi ho tatínek dává jenom na kojení. Kdyby měl prsa a mlíko, tak ani to😂."
Eva s Míšou se smály.
D: ,,Já za to nemůžu, že je to tatínkovo mazánek😂."
E: ,,Půjč mi ho. Ty ho máš furt."
David malýho dal Evě a potom si ho vzala i Míša.
E: ,,Je kouzelnej."
M: ,,To je."
Mi: ,,Myslím si, že bude po Davidovi.. Ten obličejík má po Mery, ale jinak je David."
M: ,,Já to říkala."
D: ,,A já říkám, že je jedno jestli bude po mě nebo po Mery.. Tak jako tak to bude pořádnej Hof a raubíř. To už je teď.. Co prcku😂" polochtal ho na nožičce. Malej se zakřenil.
E: ,,Nech ho." plácla ho Eva po ruce. ,,Ten táta tě zlobí, viď Ondrášku." pohladila ho po tvářičce.
David na ní vyplázl jazyk.
E: ,,Jak malej... Jsem zvědavá jak se o něho dokážeš postarat.. Když se sotva sám oblíkneš."
D: ,,Ty si zase vtipná mami. A co Mery?"
E: ,,No jasně, že jo.. Narozdíl od tebe se Mery o mrňouska postará a ještě se musí starat o tebe."
D: ,,Ach jo🤦🏻‍♀️.. Už je to zas tady..."
E: ,, Nebuď drzej.. Nezmená, že ti je 18 a máš Ondráška, že nemůžeš dostat po čuni.😂"
Mery s Míšou se tomu smály.
D: ,,Mery pomoc." přitiskl se k ní.
M: ,,No neboj Daví.. Já tě ochránim😂." přitulila se k němu.