8.

621 91 1
                                    


Černovlasá holka ti visí na rameni. Právě teď.

Nepřekvapuje mě, že patříš do skupiny Oblíbenců. Na první pohled jsi jeden z nich, že ano? Ale divím se, jak lehce se můžeš usmívat, říkat vtipy a nakonec i lhát.

Myslíš, že když něco řekneš v tom vašem kroužku, nedostane se to mezi zbytek školy?

Tvoje máma je květinářka a otec na služební cestě? Vážně?

No tak jo. V tom případě... Můj táta je architekt a máma... Ne, já tuhle hru hrát nedokážu. Promiň.

Buď jsi překvapivě dobrý herec, nebo jsi vážně hodil všechno za hlavu. V tom druhém případě bych musel začít pochybovat, jestli jsi vůbec dobrý člověk.

Lžeš jim. Kde mám jistotu, že zrovna mně bys říkal pravdu? Jen proto, že šlo o nejhorší chvíli v našem životě, ještě neznamená, žes nemohl...

Nevím, jak bych snesl, kdybych zjistil, že jsi celou noc mlel sračky.

Pořád si v hlavě přehrávám tu chvíli, kdy jsi mě držel kolem ramen a šeptal do ucha, že spolu, spolu to všechno zvládneme.

No jasně.

Dobrý pro tebeKde žijí příběhy. Začni objevovat