Sleduju tě, když spíš. Promiň.
Samotnému mi to přijde trochu úchylné, ale nemůžu usnout a ty ležíš tak blízko, že vidím, jak se ti chvějí řasy.
Trochu mě bolí zadek, nebudu lhát. Ale oproti bolesti na hrudi je to nic. Skoro nepostřehnutelné.
Proto jsem tě taky vzbudil. Koukal jsi na mě trochu vyjeveně. Myslels, že se něco stalo, ale já ti to jen potřeboval říct, tak promiň, jestli ti to přišlo moc.
Miluju tě, Olivere. A jestli tohle není důvod, proč tě ve dvě hodiny v noci vzbudit, tak možná nikdy žádný jiný důvod ani nemá existovat.
Miluju tě. Tak mě neopouštěj.
Napůl jsi spal, napůl se usmál. Přehodils přese mě ruku a přitáhl blíž. Pohladil ve vlasech. Políbil na čelo. A zase všechno dávalo smysl, i když jen na krátký okamžik.
Neřekls mi to nazpátek, ale ani jsi nemusel, protože to, jak ses na mě díval, mluvilo samo za sebe.
Nakonec... Byli jsme spolu pod kouzelnou peřinou. Co by se asi tak mohlo pokazit?
ČTEŠ
Dobrý pro tebe
RomanceStalo se toho hodně. Ještě dávno předtím, než do školy nastoupil nový kluk, který vlastně nemusí být vůbec cizí. Třeba ho Monty pozná na první pohled. Třeba je to právě TEN kluk, se kterým se potkal před rokem. V tu noc. A docela možná je to chvíle...
