Té noci před rokem jsme mluvili hodiny, ale o samotné autonehodě nepadlo nikdy ani jediné slovo. Proč taky. Oba jsme tam byli a neexistovalo nic, k čemu bych se potřeboval vracet.
Ale byla hloupost myslet, že to oba vnímáme stejně.
Já seděl na sedadle spolujezdce. Nepamatuju si prakticky nic, než jsi do nás narazil.
Tys byl řidič. A pamatoval sis všechno.
Promiň, že jsem se na to nikdy nezeptal, ale já netušil, co všechno se ti v ten okamžik prohnalo hlavou. Já...
Pokouším se vstřebat všechno, co jsi na mě křičel. Každé slovo, každou slzu, každou výčitku. Ale bylo jich tolik a já nevím, Olivere, vážně nevím, jestli je tohle něco, co dokážeme překonat jen tak.
V ten moment jsem zvládl jen nehybně sedět, dívat se na tebe a poslouchat. Zatímco ty jsi chodil ode zdi ke zdi a stále více jsi brečel a zvyšoval hlas.
Že to pro tebe bylo těžké? Já tomu věřím, ale zapomeň, žes byl jediný, komu to rvalo srdce.
Nenávidím vidět tě na dně.
ČTEŠ
Dobrý pro tebe
RomanceStalo se toho hodně. Ještě dávno předtím, než do školy nastoupil nový kluk, který vlastně nemusí být vůbec cizí. Třeba ho Monty pozná na první pohled. Třeba je to právě TEN kluk, se kterým se potkal před rokem. V tu noc. A docela možná je to chvíle...
