31.

454 76 0
                                    

Tys... Panebože, Olivere. Já...

Nejdřív jsem myslel, že zvonil táta, protože zapomněl klíče. S tím jsem šel otevřít. Ani na vteřinu mě nenapadlo, že za dveřmi najdu tebe. V kožené bundě, s rukama vraženýma v kapsách, zase s tím černým šátkem na hlavě.

Ani jsi mě nenechal domluvit.

Moje co tady děláš jsi naprosto ignoroval. Neřekls jediné slovo. Jen jsi přistoupil blíž a...

Ještě pořád cítím tvoje rty na mých. Ještě pořád cítím tvé doteky, když jsi mě hladil po zádech a poté ve vlasech. Ještě pořád cítím vůni čokolády, ale taky piva, protože jsi byl trochu opilý.

Neříkej, že ne.

Byl to... Můj úplně první polibek. Což jsi ale věděl.

Pořád tomu nemůžu uvěřit. Přišel jsi za mnou, líbals mě, přirazil ke stěně, sténal mi do úst, natlačil se na mě... A než jsem stačil cokoliv říct, zareagovat, rozběhnout myšlenky, které zamrzly v čase, tak jsi jednoduše odešel. Nebo možná rovnou zmizel.

Vím jen, že jsem tam pak ještě dlouho stál a... Pořád cítím tvoje rty.

Dobrý pro tebeKde žijí příběhy. Začni objevovat