19.

515 75 2
                                    

Dneska ve škole ses na mě usmál!

Ha!

Myslel sis, že to neuvidím? Nejsem slepej.

Ale musíš si dávat pozor, jinak si toho všimnou ti tví kamarádíčci a budou se vyptávát, proč se usmíváš na Skalpa. Počkej, takhle už mi vlastně nikdo říkat nesmí. Tak Montgomeryho.

Proč by se panebože, u všech všudy, zrovna Oliver usmíval na Montgomeryho?

Nebudu kvůli tomu dělat dusno. Neboj. Je mi naprosto jasné, že problém není v tomže se známe teď. Klidně bys každému vyklopil, kolik času spolu trávíme. Nestydíš se za včerejšek, stydíš se za tu noc. Nechceš, aby kdokoliv věděl, že jsme se znali dávno předtím, než jsi vůbec nastoupil do školy.

Nejsem hajzl, abych to někomu vykládal. To přece musíš vědět.

Ta noc je naším tajemstvím. Když nic neřekneš ty, já o tom mluvit rozhodně nebudu. Co bych z toho asi tak měl?

Akorát... Můžu se na tebe usmát nazpátek?

Dneska jsem si netroufl. Ale zítra je taky den.

Dobrý pro tebeKde žijí příběhy. Začni objevovat