40.

468 77 0
                                    

Ještě nikdy mi nebylo tak špatně od žaludku. Ještě nikdy jsem necítil takový strach z odmítnutí, protože oba víme, že neexistovala šance, že bys za mnou jen tak přišel.

Dal mi ruku kolem ramen.

Vtiskl mi pusu na rty.

Usmál se.

A zcela upřímně... Já ani netušil, jestli o to doopravdy stojím.

Nechápej mě špatně, ale já skutečně potřeboval nejprve slyšet, co to všechno mělo znamenat. Jestli mi tím říkáš... Protože jestli jsem měl celý svůj život přehodnotit, vnímat sám sebe jinak, chci důkaz.

Rozumíš?

Zapomeň na to, že ti propadnu ještě víc. Že se do tebe... A ty pak...

Vždycky jsem myslel, že v popírání jsem mistr, ale v porovnání s tebou se mám ještě hodně co učit, protože když jsem vešel do školy a zamířil ke skříňkám, docela klidně jsi stál hned vedle s černovlasou.

Hezky ses na mě usmál, to ti nemůžu upřít. A tvoje přátelské ahoj znělo upřímně. Jen...

Ale no tak. Ty víš, kde je problém. Seš sobeckej ignorant, ale ne blbej.

Dobrý pro tebeKde žijí příběhy. Začni objevovat