Není to pravda.
Rozhodně, a to myslím naprosto vážně, tak, že jsem nikdy nic nemyslel vážněji, si opravdu nemyslím, že bys – ze všech lidí zrovna ty, protože neznám nikoho tak obětavého – mohl v celém vesmíru, a tady tu větu už schválně natahuju a vsadím se, že už ani nevíš, o co jde, jelikož většinu slov jsi nedával pozor, ale tohle si zapamatuj, prosím, zrovna ty bys do Zmijozelu nikdy nepatřil.
Vím to. Tak se o tom se mnou laskavě nehádej.
A nehádej se ani o tom, že jsi nebetyčný ignorant a neznaboh a zoufalec a tragéd a nýmand, když jsi neviděl ani jeden jediný Marvel film.
Kde jsi doteď žil? Ne, vážně. V jeskyni? Na pustém ostrově? V soukromé bublině?
Ach bože, Olivere. Co všechno o tobě ještě zjistím? Hm? Jaká další zvrácená tajemství schováváš?
Byl to perfektní nápad, zůstat celý den v posteli a ještě na chvíli být v naprostém klidu a nemyslet na zítřek, školu a svět. Víš.
Ačkoliv jsi mi hodil bonbón do oka.
Lechtal mě.
Foukal mi do ucha.
A bral mi peřinu.
ČTEŠ
Dobrý pro tebe
RomanceStalo se toho hodně. Ještě dávno předtím, než do školy nastoupil nový kluk, který vlastně nemusí být vůbec cizí. Třeba ho Monty pozná na první pohled. Třeba je to právě TEN kluk, se kterým se potkal před rokem. V tu noc. A docela možná je to chvíle...
